Na dně a ještě níž (6) - Prázdný dům

5. července 2013 v 13:22 | Luci |  Na dně a ještě níž

To byla noc… pomyslí si Jack, když otevře oči. Je ráno, teda spíše se blíží čas oběda, den po oslavě. Jack schová hlavu pod polštář. Jde se spát dál, usmyslí si a usíná. Najednou uslyší podezřelé zvuky. Zpozorní. Zní to jako vzdechy. Vyhrabe se z postele a vydá se po sluchu. Dojde k sousední ložnici. Váhavě otevře dveře a nakoukne dovnitř. Pohled mu potemní vzteky. "Melliso!" zakřičí naštvaně.

"Dneska vám začíná výcvik! Ode dneška už nejste žádný pitomý děcka. Jste agenti, nájemní vrahové!" zavrčí na ně chlap a strčí je do vrtulníku. Jack hned chytne Nat a vyskočí s ní ven. "Co si myslíš, že děláš?" zavrčí šéf a oči mu zčernají vzteky. "Nebudeme nájemní vrazi! Jsme děti a jdeme domů." sykne Jack. Šéf se zasměje. "Domů? Už nemáte domov." Prohlásí se smíchem a strčí je zpět do vrtulníku. Tam jim oběma píchnou nějakou injekci a oba ztratí vědomí.

Mellisa se na něj usměje. "Čau brouku, dovol abych ti představila Marka, je vážně úžasný." Řekne s úsměvem a políbí svého milence. "Máš pět minut abys vypadla z mého domu a ho vem s sebou!" sykne naštvaně. Mellisa se zamračí. "Mě nemůžeš vyhodit!" sykne Mellisa naštvaně a měří si ho pohledem. "Právě jsme to udělal, mezi námi už nic není." Sykne Jack a vyjde z pokoje. V jeho nitru to úplně doutná. Nevěrná, v mém domě a ještě mi to s úsměvem přizná, honí se mu hlavou vztekle. Najednou ucítí prudkou bolest v zádech, cítí, jak ním něco projelo. Nůž. Zaskučí a svalí se na břicho. "Tak to ne zlato, pěkně se omluv, nebo tě teď hned zabiju." Sykne Melissa a klekne si mu na záda. Nůž zaboří ještě hloub. Jack jen zaúpí. "Nech mě být! Jdi si za svým Markem." Zaskučí a snaží se jí zbavit. Nejde to. Mellisa nůž vytáhne. Jack oddychuje a snaží se zvednout. Nejde to. Sedí na něm. "Omluv se a vem svá slova zpět!" poručí Mellisa a znova ho bodne, tentokrát o něco výš. Jack zavře oči. Cítí, jak ho bolest otupuje.

"Kde to jsme?" zašeptá Jack, sotva nabyde vědomí. Leží na pěkně tvrdé posteli, Natali leží vedle něj. Je tam pološero… Jediný zdroj světla je malé okénko. Jack se vydrápe na nohy a vydá se k němu. Zajímá ho, kde jsou. Hlady pomalu ani nevidí, bolest z rány ho otupuje. Vykoukne ven. Všude jsou stromy, nic víc vidět není. Sedne si na zem pod okno a zavře oči. Měl bych si najít něco k jídlu, sobě i Natali… Rozhodne se a vydá se na průzkum pokoje. Jeho cíl jsou dveře, které po chvíli objeví vedle postele. Zkusí je otevřít a má štěstí, jsou odemčené. Vyklouzne na tmavou chodbu. Nikde nikdo. Že bychom tu byli sami? Napadne ho a rozhlédne se. Když nic zajímavého neuvidí, dotáhne se ze schodů a sejde dolů. Vypadá to na nějaký rodinný domek. Po chvilce najde i kuchyni. Prozkoumá zásoby a nachystá jim vydatnou svačinu. Není to nic extra, hlavně že je toho hodně. S talíři dojde za svou sestrou a pustí se do své porce. Hned se cítí o dost lépe.


"Omlouvám se." Zaskučí. Mellisa ještě víc přitlačí nůž. Jack zaúpí a snaží se si nůž vyndat. Nedaří se mu. "Omluv se pořádně! Jak si to zasloužím." Sykne Mellisa. "Omlouvám se lásko, koupím ti dárek na omluvu." Zakňučí na pokraji bezvědomí. "Koupím ti perlové náušnice…" zašeptá a ztratí vědomí. Už nevidí, jak se Mellisa spokojeně usměje a ani to, jak vytáhla nůž z jeho zad. Nechala ho tam ležet a šla za Markem pokračovat v milostných hrátkách. To, že její kluk krvácí na chodbě, jí je úplně jedno. On ji teď nezajímá. Má, co chce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Minnie Minnie | E-mail | Web | 15. července 2013 v 12:12 | Reagovat

Melissa je pitomá... Nenávidím jí :D

2 Katee Katee | Web | 5. října 2013 v 14:35 | Reagovat

Tak to je pěkná kráva! (řekla bych to hůř, ale tady nechci :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama