Život bez hranic (21) Nic není lehké

4. července 2013 v 12:51 | Pett |  Život bez hranic


Luccy seděla na lavici. Vedle ní stála Chloe. Diskutovaly o nenáviděné týdnu práce. " Kam ses přihlásila ty?" Zeptala se ní Chloe. Luccy ledabyle pokrčila rameny. " Záleží na tom?" Chloe připadalo, jako by ji neznala. " Ne, ale…to je jedno." Sklopila hlavu. Ze zadu jí někdo zakryl oči.
" Zkus hádat kam jsem nás zapsala?" Ozval se za ní dívčí hlas. Chloe se na ni usmála. Luccy se k ní chovala jako by ani nebyly kamarádky. Připadalo jí, že ji celé ráno ignorovala. " Tak kam?" Katie se na ni usmívala, Michael ji držel za ruku. " Výpomoc v ZOO!" Zajásala. Chloe se netvářila moc šťastně.
" Co si o tom myslíš ty?" Chloe se otočila na Luccy. Ta však cupitala k právě příchozí Lauře. Největší barbíně z celé školy. Šťastně se na ni usmála a dala do řeči. Chloe i Katie se na sebe pohlédly. " Nemá horečku?" Zeptala se Katie.
Šum ve třídě najednou ustal. Všichni koukali ke dveřím. Tohle bylo nezvyklé, protože ani většině učitelů se nedařilo je zkrotit. Ve dveřích stála dívka v mini sukni a velkým výstřihem. Vlasy jí sahaly sotva po ramena. Byla výrazně nalíčená a měla vysoké podpatky. Nevšímala si svých spolužáku a sedla si do lavice.
Chloe se podívala na Katie. " To je Julie?" Pořádně si ji prohlédla. " Ta holka co sedí na Juliině místě jí vůbec není podobná!" Katie nic neříkala. Jen kývla na Michaela. Do třídy vešel Deny. " Ahoj lidi!" Baťoh si hodil k lavici a šel za Katie, Michaelem a Chloe. Všichni své oči opět upřeli na dveře. V nich stál Deyn.
" Co se mu stalo?" Zeptal se Michael nahlas. Deny se zašklebil.
" Dostal nakládačku od holky!" Michael nevěřícně otevřel oči. " Od holky? Náš mistr? " U posledního slova mu koutky cukali nahoru. Ozvalo se zvonění. S nim do třídy přišel i Chris. Nedbale se rozhlédnul po třídě. Nic zvláštního…Až na…
" Christophere sedni si!" Pobídla ho učitelka co přišla do třídy.
" Dneska si napíšeme malou písemku!" Oznámila třídě. Odevšad se ozvali protesty. " Pět lehkých otázek." Poslala po třídě zadání. Začala vypisovat seznam žáků, co chybí. Většina z nich pomáhala s obnovou nové chemické učebny. Výhoda školy byla, že učebny chemie byli dvě.
Luccy se smutně podívala na test. Po týdnu volna na horách si nic nepamatovala. Potichu si přečetla první otázku.
1. Jak dlouho trvala 100-letá válka?
Možnosti:
116 let
99 let
100 let
150 let
Cože? 100-letá válka…no tak asi 100 let…zaškrtla svoji odpověď.
2. V které zemi vynalezli "Panamský klobouk"?
Brazílie
Chile
Panama
Ekvádor
Panama…rozhlédla se po třídě. Většinou tu na sebe pokřikovali odpovědi, ale dnes tu bylo výjimečně ticho.

3. Ve kterém měsíci oslavují Rusové Velkou Říjnovou revoluci?
Leden
Záři
Říjen
Listopad

Že by Listopad? Ptala se sama sebe.
4. Jaké bylo pravé jméno Krále George IV. ?
Albert
Georg
Manuel
Jonas

Jak mám vědět jak se jmenoval?! Vždyť jsme ho ani nebrali!
Prohlídla si své možnosti. Geod. Rozhodla se po chvíli.

5. Od kterého zvířete je odvozený název Kanárských ostrovů?
Kanárek
Klokan
Potkan
Tuleň

Kanárské ostrovy? Snad kanárek…
" Odevzdáváme!" Křikla učitelka. Na tabuli napsala správné odpovědi.: 1. Stoletá válka trvala 116 let (1337 - 1453)
2. "Panamský klobouk" vynalezli v Ekvádoru.
3. VŘSR oslavují Rusové 7. listopadu.
4. Pravé jméno Krále George IV. bylo Albert. Král si změnil jméno v roce 1936.
5. Název Kanárských ostrovů souvisí s tuleněm. V latině znamená "Ostrov tuleňů"
Luccy byla šťastná, že to stihla. Většina z lidí ve třídě si mezi sebou šuškala. Chvíli po odevzdání někdo zaťukal na dveře. Do třídy vešel Justin. " Brý den pan učitelko." Posadil se do první lavice ke dveřím. " Výborně!" Zamračila se na něho učitelka. " To je dost, že jdeš!" Křičela na něho svým pisklavým hlasem. " Se tak moc nestalo." Houpal se na židli. Učitelka si vytáhla černý deníček na své poznámky. " Justin. Slohové cvičení o rodičích." Nahlas přečetla poznámku z minulé hodiny. " K tabuli!"
Justin se před tabulí kroutil a ošíval. "Rodiče se dělí na dvě části: matku a otce.

Matka se ještě rozděluje na ženu v domácnosti a v zaměstnání. Doma se potom ještě skládá z manželky, matky, kuchařky, uklízečky, pradleny, zásobovačky, účetní, vychovatelky.... ostatní si nepamatuji, ale máma toho umí vyjmenovat víc, jako např. služka, otrok a jiné. Matka se vyznačuje tím, že se zázračně nachází na více místech najednou, umí v jedné chvíli myslet na sto věcí, přičemž deset věcí dělá současně. Vidím na vlastní oči, jak po návratu z práce dá vařit vodu na sporák, zatímco zadělá na buchty. Přitom jí běží pračka, do které chodí vyměňovat prádlo, mě vymýšlí věty oznamovací, tázací a rozkazovací a naší Olinku zkouší z velké násobilky. Že potom přebalí malého Karlíka a udělá mu Sunar s krupicí si ani nevšimnu. Dvě oči mi na to nestačí. Když potom zasedneme k večeři, všechno je připravené na stole, já mám na teplákách zašité nové díry, Olina má umyté vlasy a prádlo visí na balkoně. Potají si mámu prohlížím. Máma má opravdu jen dvě ruce a přece, když přijde domů z práce má v jedné velkou a malou kabelku, v druhé dvě síťovky s nákupem a v třetí.... ne, vždyť jsem už povídal, že má jen dvě ruce, ale nese i Karlíka ve fusaku.

Otec se neskládá ani nerozděluje. Nachází se v zaměstnání a doma, ale doma ho najdete málokdy. Kromě snídání a večeření, když sedí u stolu, vyskytuje se obyčejně v křesle nebo na gauči a bývá zakrytý novinami. Zanechává po sobě vždy totožné stopy: rozevřené a převrácené noviny a cigaretový popel, někdy i v popelníku. Na rozdíl od mámy, i když má taky dvě ruce, přichází domu s rukama prázdnýma. Jestli umí násobilku nevím, ale psát asi neumí, protože mi ještě žákovskou knížku nikdy nepodepsal. A ani není prozkoumané, proč patří do skupiny rodičů, když na rodičovské sdružení vůbec nechodí.

Pan učitel povídal, abychom se při psaní tohoto úkolu zamysleli nad prací svých rodičů. Ve škole přidělují žáka, který řádně nepracuje a neučí se, dobrému a snaživému žákovi, aby se od něj něco naučil. Tak si myslím, že při svatbě přidělují muže ženám, aby je ženy něčemu dobrému naučily a měly na ně dobrý vliv. Mojí mámě se to zatím bohužel nepodařilo."
Dokončil svůj dlouhý monolog. Ve třídě ho snad nikdo neposlouchal. Jen Jejich učitelka. Vypadala že ji klepne šlak. " Ty…ty…" Ozvalo se zvonění, které oznamovalo konec hodiny. Třída se hromadně přestěhovala do staré učebny chemie.
Na tabuli v učebně byl popsán nějaký pokus. A vzkaz. Vytvořte skupinky po 3 nebo 4. Katie začala plánovat. " Luccy budeš s námi?" Otočila se na zamlklou kamarádku. " Hmm…já jsem s Laurou…" Šla dál. Katie s Chloe se za ní dívali. " A ty Julie?" Dívka pokrčila rameny.
Deny zastavil Chrise mezi dveřmi. " Dvě věci. Mám pro tebe něco a musím ti něco říct." Chris se tvářil ledabyle. " Tak spusť." Deny ze zadní kapsy od jeanů vytáhnul křížek. " Nechal jsi ho v chatě a druhá věc. Našla ho Alex." Chrisův výraz se změnil. " Cože?" Deny prohledal své jeany. " Tohlenc tam ztratila." Podal mu řetízek se srdíčkem. " Ten měla i v jeskyni!"
Deny pokračoval. " Viděls Deyna? To mu udělala ona. Poslali ho tam jako jejího strážce, ale on se k ní choval spíš jako k nějaké věci a dost ji i ztrapňoval." Chris se mračil. " Ten hajzl! Co jí ještě dělal?" Zeptal se. Deny znejistěl. " No dal jí ránu pěstí…" To bylo na Chrise moc.
Chris se vydal pomalým krokem k Deynovi. Při chůzi si na krk připevnil svůj křížek, Alexin si schoval do kapsy. Zastavil se u Julie. Jemně ji zatahal za krátké vlasy. Dívka byla začtená do nějaké knížky. Otočila se a za sebou viděla Chrise. " Ty dlouhé vlasy ti slušely víc!" Prohlásil. Julie cukla hlavou. Pramínek vlasů mu vytrhla z ruky. " To tobě může být jedno." Řekla chladně.
Chris se vydal k Deynovi. Když stál za ním pořádně se rozpřáhnul a udeřil. Deyn se odrazil od lavice. " Ty hajzle!" Zařval Deyn. Chris jeho poznámky nevnímal. Vyskočil na nohy. Chris mu vrazil další ránu pěstí. " Na Alex se už víckrát neopovažuj šáhnout!" Zařval na něho Chris. Deyn se zašklebil. " Ty myslíš tu holku co křičela tvoje jméno, když jsem jí vrazil?"
Kolem Chrise a Deyna se začali shlukovat spolužáci. Někteří si i vsázeli na vítěze. Katie pohlédla na Michaela. " Nesmí se už zase rvát! Prosím zastav je." Zaškemrala. Deny se postavil vedle Michaela. " Deyn si to zaslouží!" Prohlásí. " Co udělal?" Zeptal se ho Michael.
Deyn se záludně usmíval. " To ti na té čubce tolik záleží? Ty, který každou holku vždy odkopne? Zatím si to ještě s žádnou nemyslel vážně? Že by byla první?" Poškleboval se mu. " To tě nemusí zajímat, ale urážet, nebo na ni šahat nebudeš!" Rozpřáhl se na další ránu, ale tu Deyn chytil.
" Hm, ta její podprsenka…" Zasnil se Deyn. " Se snadným rozepínáním…" Chris se po něm začal ohánět hlava nehlava. " A co teprve ta sprcha…" Chris při svém ohánění zakopnul o nohu Deynova kumpána, který mu ji nastrčil. Deyn se nad něho povýšeně postavil. Skrz dav se prodral Michael a za ním Deny. Michael se postavil mezi Chrise, který se začal zvedat ze země a Deyna, jako by jim chtěl zabránit v jejich rvačce. Z ničeho nic však Deynovi natáhnul.
Michael podal Chrisovi ruku, aby vstal. Deny se zašklebil.
" Dneska si hraješ na frajera, ale včera tě přeprala holka!" V třídě si začali všichni šeptat. Zaprvé nebylo zvykem, že Michael Chrisovi pomáhal. Za druhé, Deyna přeprala holka? Úlet!
Michael se na Deyna zamračil. Alex neměl dvakrát v oblibě, ale nelíbilo se mu, co jí udělal. " Chrisi teď ho radši nech. Máš dost velký problémy. Když se porvete po škole nikdo s tím nic neudělá." Pobídnul ho. Chris nesouhlasně přikývnul. Zamířil si to zpátky do lavice. Deyn využil situace, když byl Chris k němu otočený zády a dal mu ránu pěstí.
V tu chvíli do třídy vešel Anderson. " Deyne!" Zařval, div neprskal. " Do ředitelny!" Michael pomohl Chrisovi na nohy. " Chrisi běž k sestře. Michaele běž s ním." Poručil. " Vy ostatní na místa a na tabuli máte práci. Nechávám otevřené dveře. Koho uslyším půjde jako Deyn do ředitelny." Zamířil si to ven. " Deny pojď semnou." Ten ho poslušně následoval.
Chloe se posadila na svoje místo. Julie už začala s jejich práci. Katie se usmívala. " Já to udělám!" Natahovala se po zkumavce s hustou žlutou tekutinou. " Katie přestaň!" Okřikla ji Julie. Neměla na ni náladu. " Já to chci udělat!" Zkumavka se vylila do kádinky s bezbarvou tekutinou. Její obsah začal růst a jeho barva se změnila na fosforující zelenou. " Tys to vyvedla!" Vypískla Katie.
" Chris si začal!" Bránil se Deyn před ředitelnou. Anderson se na něho vážně podíval. " Kdybychom ve škole mohli bít děti, tak ti už dávno jednu dám!" Prohlásil učitel nasupeně. " Jak si to představuješ! Dívce kterou máš chránit dát pěstí! Včera večer jsem volal s Denym. Hned co ti utekla! A potom ještě večer. Do posledního detailu mi všechno popsal!" Deyn se zatvářil ublíženě.
" Věříte mu jen, protože je to váš synovec!" Prohlásil Deyn. Kdyby se Steve neuměl ovládat, už dávno by mu jednu vrazil. " S Alex jsem mluvil a nevymlouvej se na ostatní." Deyn se mračil. " Jak chceš! Zavoláme jí!" Pomalu se k nim přišoural i Deny.
Anderson vytáhnul mobil a vytočil Alexino číslo. Skoro hned druhá strana hovor odmítla. Učitel to zkusil znovu. Zase ho položila. Učitel s toho byl ještě víc nervózní. Deny se zamyslel. " Mám to zkusit já?" Podíval se na strýčka. Ten přikývnul. Chtěl mu nadiktovat číslo. Deny mu naznačil, že už ho má. Vytočil její číslo a zapnul reproduktor.
" Haló?" Ozval se vystrašený hlas. " Alex to jsem já Deny." Byl rád, že mu to vzala. " Deny! Já mám takový strach!" Rozbrečí se.
" Alex, co ti je?" Ptá se zaujatě. "On mě chtěl zabít! Řekl mi to!" Řekla dívka. " Kdo tě chce zabít?"
" Já nevím kdo to je. Nikdy jsem ho neviděla. Tvrdil, že je z té vaší agentury!" Zněla zoufale. " Z agentury? Co je to za blbost!" Prohlásil Anderson. "Deny! Kdo to tam je? Čí to byl hlas?" Zeptala se.
Deny se snažil mluvit klidně. " To byl strejda. Alex ten kluk nemohl pracovat pro stejnou agenturu. Naše agentura má úkol chránit lidi! Né je zabíjet!"
" Proč si to myslíš? Ten kluk včera mi taky vrazil a nechránil mě." Připomněla mu. " Alex Deyn je debil!" Prohlásil nahlas. Deyn se po něm začal sápat, ale Anderson ho posadil zpátky do křesla. " A navíc ti nikoho dalšího agentura neposlala." Dodal.
"A jak se o ní teda dozvěděl." Zeptala se zoufale. " Alex my nejsme jediná agentura na světě." Řekl Anderson. " To je možný. Ne, určitě nejste jediný. Ale já teď nevím, co mám dělat. On řekl, že mě má za úkol zabít a že to udělá!" Křikla. " Uklidni se." Požádal ji Anderson. "Jak se mám uklidnit! Nevím kde jsem! Nemůžu se dovolat domů a na ulici mě pořád někdo zastavuje kvůli té fotce!" Křikla zoufale.
Deny se zamyslel. " Mohli by jsme podle hovoru zjistit, kde jsi a já bych potom pro tebe přijel." Navrhnul Deny. Ticho. Ozve se rána. Už i Deyn, který stále nějaké opičky, zbystřil. Učitel vypadal, že si vytrhá všechny vlasy, které si rukama nehvozdně projížděl. Všechnu komunikaci nechal na Denym. Věřil mu a navíc Deny si dokázal zachovat chladnou hlavu. Jediný Deyn vypadal, že je z toho co se dívce stalo šťastný.
" Deny! Jsi tam?" Ozve se z mobilu. " Jsem tu co se tam děje?" Zeptá se Deny. " Poznal mě další chlap! Už je asi dvacátej!" Denyho něco napadlo. " Alex zavolej na pokojovou službu a požádej o celou adresu!" "To by možná šlo. Počkej. Zkusím to." " Dobře." Po chvíli se ozve zoufalá Alex. "Našel mě!" Všichni se postaví do pozoru. " Máš u sebe zbraň?" Zeptá se jí Anderson. " Strejdo ona není jedna z našich agentu." Upozorní ho Deny. "Promiň, zapomněl jsem…"
" Alex musíš se odtamtud co nejrychleji dostat!" Prohlásí Deny. "Už na tom pracuju!" Řekla. Pak slyšeli šum a nakonec střelbu. " Alex!" Křikne Deny zoufale. "Deny! Asi mám něco s nohou! Hrozně mě to bolí."
" Alex co se to tam děje!?" Zakřičí Anderson, na tohle neměl trpělivost. " Co mám dělat? Deny, mám hrozný strach." Zoufá Alex do telefonu. " Alex snaž se držet na místech, kde je hodně lidí, tam by neměl střílet! A musíš zjistit kde jsi." Řekl Deny. " Můj batoh! Nechala jsem ho v hotelu!" Ozve se Alex. "Nech baťoh baťohem a dostaň se co nedál od toho hotelu!" Žádá ji Deny.
"Ty to nechápeš! Já ten batoh potřebuju!" Vykřikne. " Alex kdybys tam měla zbraň…ale ty šminky jsou ti k ničemu." Zoufá Deny. "Ale já…" Ticho. "Natali. Tady jsem." Vykřikne Alex. " Alex kdo to je Natali?" Zeptá se Deny.
" Aspoň k něčemu jsi se mi hodila." Ozve se v pozadí. " Opovaž se cokoliv udělat a zabiju ji a potom i tebe." "Alex udělej něco…" Zaškemrá další dívčí hlas. " Co se tam děje?" Zeptají se Deny a Steve zároveň.
"Pust ji a vem si jako rukojmí mě. Ona ti je stejně k ničemu. Chceš mě a ne ji." Prohlásí Alex odvážně. " Alex!" Křikne Deny. "Tak pojď. Za chvíli to budeš mít za sebou. Když budeš hodná, přijdu ti i na pohřeb." Ozve se z telefonu. Deny začne nadávat. " Alex odpověz mi!" Křičí Deny.
"Ahoj frajere. Neměj strach, pošlu ti její tělo rozkrájené na kousky." Ozve se mužský hlas. " Ty hajzle!" Zařve Deny. " Nech ji bejt!" "Ale musím přiznat, že vkus máš dobrej. Je mi až líto té její roztomilé tvářičky." Prohlásí kluk. " Nech ji bejt a pojď si to vyříkat semnou!"
"Co bych to řešil s tebou. Ty nejsi ona a doufám, pro tvou bezpečnost, že ti ani nic neřekla. Jinak bychom se brzy poznali osobně." Prohlásil kluk. " Nemusíš se bát my se brzo setkáme!" Zakřičel Deny. Z telefonu se ozve výstřel. Hovor se přeruší.
" Alex!" Řve Deny. Jeho křik přeruší zvonění. " Alex!" Nic. Ticho. Deny zírá na displej. Po chvíli se rozsvítí a na něm jméno Alex. Deny ho zvedne. " Alex!" Zeptá se zoufale. "Deny! Já už doopravdy nevím, co mám dělat!" Vykřikne zoufale. " Dostaň se pryč!" Naléhá na ni Deny. "Kam pryč? Já vůbec nevím, kde jsem."
" Dostaň se mezi lidi!" Poručí. "Je Chris ve škole?" Zeptá se Alex. " Jak může v takovéhlenc situaci myslet na Chrise?!" Vyhrkne Anderson. "Je tam???" Zeptá se znovu. " Ano je tu." Řekne Deny. "Pozdravujte ho…" Zašeptá. "Deny?" Osloví ho.
" Ano?" Odpoví. "Běžím zrovna po Fastrinksonově ulici, nevíš kde to je?" Deny otevře pusu. " Vždyť já bydlí o tři ulice dál!" Uvědomí si. " Jdu za tebou!" Prohlásí a vyběhne z místnosti. " Deny zbraň!" Zakřičí na něho strýc. Deny je už moc daleko.
"A co mám dělat já????" Zeptá se nešťastně. " Zjisti jak se jmenuje další ulice!" Poručí jí. "Je to Holiwardská." Řekne. " Vím kde jsi. Zůstaň tam a nikam nechoď!" Zavěsila. " Alex?"
Učitel se zmateně rozhlédnul po chodbě, která se začala plnil školy. Svůj pohled zaměřil na Deny. Ten se škodolibě usmíval. Jak moc by si přál, aby se Denymu něco stalo! " Tvoje štěstí je, že už musím jí!" Řekl vážně. Deyn se tomu ještě usmál. " Zítra to dořešíme! A navíc od této chvíle se řadíš mezi asistenty!" Otočil se a vydal pryč. Deynův usměv byl pryč.
Mezi tím ve třídě
I přes otevřené dveře a výhružku učitele se žáci hlasitě bavili. Julie se vydala k umyvadlu, aby očistila kádinku. U umyvadla stála Luccy a umívala zkumavku. Nejspíš se jim taky nepovedl…Pomyslela si.
Katie stála na učitelské židli. Na stole vedle stála Tina. Obě zpívali nějakou slovenskou písničku. Dost se u toho smáli a opravovali jedna druhou. Chleo seděla v lavici a četla si nějakou knížku. Před jí seděla Ariana. Velmi ochotná a hodná dívka, co zbožňovala ekologii a ochranu životního prostředí. Prohlížela si svoje tričko s planetou a nápisem: Pomóc!!!
Víc už Julie nastihla, protože do třídy nakoukla třídní učitelka. Paní Klentonová. Stoupla si před třídu a hlasitým kašláním si získala pozornost. " Vím, že tu nejste všichni, ale chtěla bych vám představit nového žáka." Julie líně zvedla hlavu. Zúžili se jí zorničky.
" Luccy!" Žduchla do ní loktem. " Hm?" Zabručela. " Podívej se!" Přikázala jí. Luccy nezaujatě zvedla hlavu. Zůstala stát s otevřenou pusou. " Alexi!" Vykřikla celou třídu. Kluk se na ni usmál. Třída učitelce nevěnovala žádnou pozornost. Klentonová se obrátila na Luccy. " Pře se postaráš o nového spolužáka?" Požádala ji. Luccy jen tupě přikývnula.
Když se učitelka ztratila z obzoru Luccy skočila Alexovi kolem krku. " Myslela jsem si, že jsem o tebe přišla." Alex si ji k sobě pevně přitisknul. " To já taky." Zašeptal jí do ucha. Do třídy opět vtrhla třídní učitelka. " Luccy, Katie, Chloe, Julie sbalte si všechny věci a počkejte před vchodovými dveřmi do školy. Sbalte prosím Chrisovi a Michaelovi." Žádná z nich nevěděla co se děje, však učitelku poslechly. Když vycházely na chodbu ozvalo ze zvonění.
U dveří už stál Michael a Chris. Katie se šťastně postavila vedle něho. Jeho taška jí připadala třikrát těžší než ta její. " Nevíš co se děje?" Pohlédla mu zamilovaně do očí. " Trénink." Usmál se na ni. Katie se tahle myšlenka nezamlouvala. Rychlím krokem k nim přišel Anderson. Byl nevzorní. " Pojďte." Pobídl je. Před školou stála dodávka.
" To je ta kterou jsme jeli na letiště!" Vzpomněla si Chloe. Učitel přikývnul. " Pospěšte si, už teď máme zpoždění." Holky si hodily tašky dozadu a vyjeli na cestu. Jeli asi deset minut. Dodávka zastavila před velkou budovou.
" Děvčata toto je tréninková hala." Ukázal na budovu. " Ta je velká!" Vydechla Katie. Luccy si ji prohlédla, ale na něco jako je trénink neměla ani pomyšlení. Alex byl naživu! A to bylo to hlavní.
" Luccy pojď." Chloe ji tahala za ruku. Nechtěla ho té haly. Chtěla do školy! Za Alexem. Po chvilce vylez ven. Dveře byli otevřené a Chloe nikde. Vydala se dovnitř.
Hala byla obrovská a velice moderně vybavená. Nebyla to jen obyčejná tělocvična. Hned vedle vchodu byla voda. Byla dlouhá do poloviny tělocvičny a široká asi tři metry. Nad ní se houpali provazy. Další voda byla naproti v levém koutě. Celá stěna naproti dveřím, byla udělaná jako horolezecká stěna. Strop pokrývaly spousty provazu. Naproti dlouhé vodě stálo nějaká nářadí. " Takže děvčata jdeme na to!" Prohlásil Učitel. " Luccy ty první."
Kolem druhé v tělocvičně
Katie se unaveně posadila vedle Chloe, která už dlouho nemohla. Kluci a Luccy nevypadali moc unaveně. Jen u Julie si nebyla jistá, ta jediná byla bledá, už od začátku. " Dneska končíme." Prohlásil Anderson. " Jsou dvě hodiny. Zavezu vás zpátky ke škole. Doufám, že na dnešní večer, nemáte žádné plány. Protože vaše třídní vás čeká v šest ve škole. Pomůžete z nějakýma nástěnkami a výzdobou třídy. Tohle bude váš trest za to, že jste mě neuposlechli a šli na tu diskotéku." Řekl rázně.
Chloe se rozhlédla po místností. Ta ,opičí dráha´vůbec nebyla tak jednoduchá jak se zezačátku zdála. A sama se přesvědčila, že ta voda je dost studená. " Pojďte." Pobídnul je učitel. Chloe a Katie se na sebe. Nohy je boly a obě byli unavené. Katie se postavila první a pomohla svolí kamarádce. Společně se dopotáceli k dodávce.

Učitel nastartoval a rozjel se. " V téhle tělocvičně budete trénoval každý den. Na času se domluvíme." Dívky se na sebe unaveně podívaly. " Nebojte. Budeme trénovat nanejvýš hodinu deně." Chloe pevně semknula oči. Alespoň, že tak. Už se nemohla dočkat, až ze sebe sundá propocené hadry a dá si sprchu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama