Život bez hranic (26) Skrytá identita

17. července 2013 v 12:50 | Pett |  Život bez hranic

Julie po škole šla rovnou domů. U schodu ji zastavil Will. " Proč nejsi v práci?" Zeptala se ho jemným hlasem. " Potřeboval jsem s tebou mluvit. Dneska ráno jsem se k tobě choval jako otec, ale měl jsem strach o to kde jsi." Řekl. Julie zavrtěla hlavou. " Měla jsem ti aspoň napsat sms-ku." Přiznala Julie. " Rozhodnul jsem se ti víc důvěřovat." Obejmul ji. Julie na to nic " Můžu přespat u kamarádky?" Zeptala se šeptem. " To víš, že jo." Usmál se na ni. Julie se trošku pousmála. " Můžu do pokoje?" Zeptala se jako malé dítě. " Běž." Usmál se. Julie pomalu vyšla schody.
Ta hádka byla příliš. V pokoji se svalila na postel a brečela, dokud měla slzy. Když už nebylo co brečet, posadila vytáhla deník a začala si zapisovat. Napsala jen datum, bodání u srdce a únava ji přemohli.
Oči měla zavřené, ale cítila že padá na zem. Pomalu otevřela oči. Padala hlavou napřed. Na sobě měla bílé letní šaty, které vlály ve větru. Nad ní bylo modré nebe s pár mráčky. U srdce ji bodalo. Pořádně necítila vlastní nohy ani ruce.
Stále žádná zem. Čekala kdy její bolest něco ukončí. Nic. Slyšela jen šumění. Voda? Ptala se sama sebe. Šumění bylo stále blíž a blíž. Nikde žádný jiný zvuk. Ani ptáček… Pomalu zavřela oči. Před nimi měla Chrise. Pomoc mi. Zašeptala.
Žbluňk… Spadla do vody. Tentokrát padala z větší vížky. Otevřela oči. Nad sebou viděla hladinu, ale ona se potápěla hlouběji. Nikde nebyl Chris, aby jí nabídnul pomocnou ruku. V bez naději zavřela oči. Chrisi…nenechávej mě v tom samotnou… Ťuk, ťuk, ťuk…
Prudce sebou škubla. Seděla na posteli. Nikde žádná voda. Setřela slzy, co jí tekly po tváři. Ťuk, ťuk, ťuk… Ozvalo se znovu. Okno! Otočila k němu svůj pohled. Venku se začalo stmívat. Za oknem stál Chris. A usmála se na ni. Bez váhání mu otevřela. Sotva skočil do pokoje, pevně se k němu přitiskla.
" Zvládla si to na výbornou." Pochválil ji a políbil do vlasu.
" Skočila nám na to!" Pohladil ji po vlasech. " Je ti něco?" Chytil ji za bradu a zvednul k sobě její obličej. Tekly jí slzy. " Jsem šťastná, že jsi tady." Ještě ví se k němu přitiskla.
" Mám pro tebe dobrou a špatnou správu. Ta dobrá je, že máma jede na týden pryč a Max v babičky. To znamená, že můžeš zůstat u nás, až do konce týdne." Řekla s úsměvem a posadil se na postel. " A co je ta špatná?" Začala sbírat věci ze země, které ve spaní shodila z nočních stolku. Chris se zašklebil. " Jsi na mě sama a nikdo ti nepomůže." Chytil ji za pas a povalil na sebe. " Tak toho se nebojím. S Luccy jsem podstoupila kurz sebeobrany a bratříček mi koupil pepřák." Smála se na něho.
Někdo zaklepal na dveře. " Julie už jsi vzhůru?" Ozval se Willův hlas. " Jo, ale přivlíkám se. Počkej chvíli!" Nešťastně se podívala na Chrise a přemýšlela kam ho schovat. " Viděl jsem toho kluka, jak leze k tobě do pokoje oknem." Bez váhání vešel do pokoje. " Takže tohle je ta kamarádka, u které chceš přespat?" Zašklebil se na Chrise. " Wille tohle je Chris. Chrisi tohle je můj bratr." Střídavě se koukala na oba.
Will se jen usmál. " Postarej se o ni. Pokud se jí něco stane, zabiju tě." Řekl chladně. Julie po něm hodila varovný pohled.
" Nezapomeň na ochranu!" Usmál se na svoji sestru a vyšel ven z pokoje. Julie po něm hodila polštář, ale trefila se do zavřených dveří. Chris se mírně usmál. " To je vždycky takovej?" Zeptal se. Podíval se na Julii, která si balila věci. " To ne. V jednu dobu se choval jako můj otec. Teď se vrací do let kdy se mi takhle poškleboval." Zapnula tašku. " Hotovo." Usmála se na Chrise.
Chris se podíval na otevřené okno. " Nemyslím, že ho budeme potřebovat." Přivřel ho. Ze židle vzal Juliinu tašku s oblečeném. Julie si přes rameno přehodila tašku s učením. Ruku v ruce sešli schody. Dole na ně čela Will. " Hodím vás tam." Řekl vážně. Julie pochopila co tím míní. Chtěl vidět, kde Chris bydlí.
" Tvůj bratr má hezké auto." Prohlásil Chris, kdež odemykal vchodové dveře. Julie pokrčila ramena. Klap. Cvakly dveře, Chris vešel dovnitř a Juliiny tašky hodil dovnitř. Julie si začala vyzouvat boty na pozadku. Když si rozepínala zip u té druhé, Chris ji chytil za pas a přehodil si ji přes rameno. Na úzké chodbě se s ní zatočil, při tom zavřel dveře a pokračoval do obýváku, kde ji položil na gauč a botu hodil někam na chodbu.
Chris se pomalu blížil k Juliiným ústům. Mobil na chodbě začal vyzvánět. S Chrisem to ani nehlo. Se zavřenýma očima se blížil k Juliiným rtům. Ta mu na ně položila prst. Usmála se. " Myslel jsem, že chceš." Zavrtěl hlavou. Julie přikývla. " Čekala jsem dost dlouho a proto mě minuta nezabije." Pokynula hlavou k chodbě. Chris se neochotně zvednul a došel na chodbu. Julie začala hledat ve své tašce.
Po chvíli hovor utichnul a Chris se vrátil do obýváku. " Děje se něco?" Prohlédl si Julii. Seděla na zemi a věci měla vyházené na zemi. " Nemůžu najít deník! Musela jsem ho nechat doma." Zoufala si. " Já ti pro něho skočím." Nabídnul se jí. Julie zavrtěla hlavou. " To je jedno, není důležitý…" Povzdechla si. " Dej si vanu a já ti ho zatím přinesu." Usmál se na ni. Julie povolila. " Nejspíš bude na stole." Prohlásila s mírným úsměvem.
" Kdo to volal?" Zeptala se Chrise. " Mamka. Babička se staví pro nějaké Maxovy věci." Odpověděl ledabyle. " Zvládneš to tu sama?" Zeptal se starostlivě. Julie se usmála a přikývla. Bez problému! Chris ji políbil na čelo a nechal ji tu samotnou.
Julie ho poslechla. Naložila se do vany. Teplá voda jí udělala dobře a ona se konečně mohla soustředila na přemýšlení. Chrisi. Co se to děje? Kdo zabil Klentonovou? Když jsem viděla jak se chováš ke svému bráškovi…ne tos nemohl být ty… Zavřela oči, před nimi měla Chrise. Natáhla k němu ruce. Pevně ho obejmula. Přitáhla si ho k sobě a políbila ho. V puse ucítila divnou pachuť.
Mýdlo! Prudce se posadila. Usnula i ve vaně! Co přijeli z hor byla stále unavená. Pomalu vylezla z vany. Nevěděla kolik času tam strávila, ale nejspíš hodně, protože ruce mě dost scvrklé. Zabalila se do ručníku. Prohlédla se v zrcadle.
Po pádu té lanovky vypadala strašně! Celá byla bledá. Na pravém rameni měla velkou jizvu. Po prášcích, co jí dali v nemocnici v horách se však pěkně rychle hojila. Na spoustě míst na těle měla velké modřiny. Obličej nevypadal o nic lépe. Jazykem si olízla rty. Na spodním rtu, měla ještě jizvu od Chrisovi rány z nemocnice, když byla navštívit Katie a Michael. Pod očima tmavé kruhy, které po smytí make-upu vypadali ještě hůř.
" Zlato, už jsem tady." Chris zaklepal na dveře. Julii ve velké koupelně na mokrém povrchu podjela noha a praštila sebou na zem. Au! " Minutku a jsem u tebe." Řekla sladce. S pomocí vany se postavila na nohy. Věci! Nechala jsem je v obýváku!
Pomalu otevřela dveře a zamířila si to do obýváku. Tam Chris zápasil s rozkládací pohovkou. Pohovka vedle 2:0! Usmála se Julie, když viděla jak u toho Chris nadává a vzteká se. Na stole ležel její deník a v něm nějaká obálka. " Co to je?" Prohlédla si ji. To písmo znala!
" Takhle jsem to našel u tebe na stole." Řekl Chris a silně zatáhnul na vysunovací část pohovky. Mámě to šlo vždycky dobře… Povzdechnul si. " Od koho je?" Zeptal se zaujatě. Julie si znovu prohlédla písmo. " To písmo patří mámě." Špitla nevěřícně. Pomalu, ale jistě obálku rozdělala. Uvnitř ležel dopis.
Milá beruško,
Strašně mi chybíš. Nejspíš si myslíš, že já i táta jsme mrtví. Dlouho jsme se vám neozvali, ale jen pro vaše dobro a ochranu! Slyšela jsem, že se z tebe a tvých kamarádek stávají nové agentky. Moc vám to s tatínkem přejeme a u zkoušek vám držíme palečky.vždycky jsme si s tátou přáli, aby s vás byli agenti!
Myslíme na vás každý den. S tátou nemůžeme uvěřit, že z nás budou babička a dědeček! Až se Antonio vrátí ze svatební cesty popřej mu za nás vše nejlepší do nového manželští, pevně ho za mě obejmi a dej mu pusu na čelo. Ráda bych to udělala sama, ale nemůžu.
Postarej se o Willa. Ta jeho nová přítelkyně je NEBEZPEČNÁ! Nemohu ti o ní napsat víc, tento dopis by se totiž mohl dostat do špatných rukou. Vzkaž mu, že mu moc děkuju, jak hezky se o tebe stará a že ho máme moc rádi!
Dej na sebe pozor moje milá beruško. Svět je krutý a nástrahy na tebe čekají na každém koutě. Nemůžu ti napsat zpáteční adresu, ale kdyby ti bylo nejhůř, tak zavolej na tohle číslo 985 635 189.
PS.: Pod oranžovím kobercem v pokoji máš malé překvapení!
S láskou máma a táta!
Rosea Thomas.
Co je to za hloupost! V žádném pokoji nemáme oranžový koberec! Blik! Takže takhle se matou lidi! Oni jsou naživu! Do očí se jí hrnuli slzy. Úplně vespod na pravo byl datum. Psali to předevčírem!
" Děje se něco?" Zeptal se Chris opatrně. Julie šťastně přikývnula. " Dneska je nejlepší den!" Prohlásila Julie. Někdo zvonil.
" Babička si umí vybrat nejlepší chvíli!" Pomalu se začal zvedat. " Já jí půjdu otevřít!" Prohlásila Julie odvážně. Dopis založila do deníku a ten položila na stůl. Ručník si povytáhla víš a zamířila ke dveřím. Na chodbě slyšela Chrise. " Díky zlato."
Stiskla kliku a s úsměvem otevřela. Za dveřmi však nestála Chrisova babička! Julii se naskytnul strašný pohled. Zmohla se jen na výkřik. Podlomili se jí kolena. Celá se chvěla strachem.

Prosím Chrisi pomoc! Zachraň mě! Nenechávej mě tu samotnou! Křečovitě k sobě přitiskla oči a čekala, co bude dál. Z obýváku slyšela Chrise. Utíkal za ní. " Pomoc mi…" Zašeptala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama