Život bez hranic (28) Na dosah ruky, ale přesto tak daleko…

18. července 2013 v 7:57 | Pett |  Život bez hranic

Deny se vzbudil. V pokoji nebyly hodiny a tak zalovil v kapse. Venku už svítilo slunce. 7:30! Zaspali jsme! Prudce se postavil. Alex se nesouhlasně zavrtěla. " Alex, lásko vstávej, zaspali jsme!" Řekl neklidně. Alex na to nic. Deny se k ní naklonil a zašeptal jí do ucha.
" Zlato zaspali jsme. Vstávej!" Mírně s ní zatřásl. Deny se naklonil k jejím ústům a políbil ji. " Prober se…"
Alex otevřela oči. " Ahoj lásko." Políbila ho. Deny se usmál.
" Zaspali jsme." Oznámil jí s úsměvem. Alex chvíli trvalo než se probrala. Prudce se posadila. "Musíme jít do školy!" vyskočila na nohy. " Připrav se a já nachystám svačiny." Poručil jí. Rychle vyběhnul schody. V pokoji na sebe hodil první, co mu přišlo pod ruku a běžel připravovat svačiny, když by skoro hotov do kuchyně přiběhla Alex.
" Paruku." Podal jí svačinu a dívka se vyřítila do obýváku. Deny si zaběhl pro batoh. Na chodbě u dveří se potkal s Alex.
Společně vyběhli do školy. U školy Alex zastavila, chytla Denyho za ruku a podívala se mu do očí. " Ještě jsme to stihli." Políbila ho. Deny se na ni usmál. " Tak pojď." Pomalu ji vedl do školy. Ami se celou cestu do třídy usmívala.
Někteří žáci ještě dnes pomáhali v poničené učebně. Ve třídě byl celkem klid. Chris ležel na lavici a spal. Julie seděla vedle Luccy, která jí něco povídala. Michael vypadal jako po nočním flámu. Alex se usmíval na svoji lásku. Do třídy vešla Ami a Deny.
Luccy se otočila, div neshodila polospící Julii na zem. Zamávala na dvojici. Alex se směrem k nim mile usmál. Deyn se postavil před Ami. " Koťátko se vrátilo." Poškleboval se jí. Deny udělal krok k němu. Ami ho za ruku tahala zpátky. Deny po ní hodil nemilý pohled. Ami se na něho prosebně usmála. Deny s Ami za ruku zamířil k lavici. Nechtěl Deyna poslouchat! Ami se na něho v lavici usmívala.
Do třídy vešla učitelka. Mávala písemkami. Nesla se jako královna a to znamenalo, že byly špatné známky. Hned je rozdala. Deny se nešťastně podíval na svoji písemku. Za pět! "To nevadí. Ty si to spravíš." Zašeptala mu do ucha a pod lavicí stiskla jeho ruku. Deny se usmál. " Většinou nosím čtyřky, ale jen ze sociologie!" Usmál se.
Učitelka poslala nějaké papíry a na tabuli napsala, co mají dělat. Deny se na Ami usmál. " Svačina na střeše školy? Nechceš?" Řekl. Nadšeně přikývla. " A nebo se můžeme podívat na představení dramaťáku v letním divadle." Vzpomněl si. Je přece středa. " Raději bych šla na tu střechu, ale záleží i na tobě." Prohlásila Ami s úsměvem. Deny přikývnul. " Střecha!" Div nevykřiknul.
Luccy se naklonila přes uličku k Julii. Žďuchla do ní tužkou.
" Kde je vůbec Chloe a Katie." Zeptala se unavené Julie. " Včera dostali první misi." Usmála se. Luccy jí usměv oplatila. " Co jsi dělala celou noc? Jsi strašně nevyspalá a Chris s Michael taky!" Řekla nervózně. Julie zavrtěla hlavou. Luccy je mi líto, ale tohle ti nemůžu říct. " To je na dlouho…řeknu ti to později…" Potichu zívnula. Nerada ti lžu, ale musím. Podívala se na svoji nejlepší kamarádku.
Ami se usmála a políbila ho. " Ami! Deny! Nechte si to na přestávku!" celá třída ke dvojici obrátila pohled. Ami celá rudá se otočila oči k tabuli. Někdo zaťukal na dveře a do třídy vešel Justin.
" Autobus dostal záchvat!" Vymlouval se. Učitelka se tvářila nepřítomně. Ami si prohlédla Denyho. Culil se. Usmála se, otočila oči k tabuli a začala plnit úkol.
Zazvonilo. Uf! Oddechnul si Deny. Chemie! Zašklebil se. Ami stála nad ním a usmívala se. " Chemie! Jak já ji nemám rád!" Povzdechnul si. " Já ji přímo nenávidím." Řekla. Deny s Ami za ruku zamířil do učebny chemie.
Na první lavici seděl Deyn. Když kolem něho Ami procházela, plácnul ji silně po zadku. " Netahej se z nickama!" Zasmál se na Denyho. Ten se prudce otočil a pustil Aminu ruku. " Deny nech ho být. Možná má pravdu. Nejsem pro tebe dost dobrá…" Zašeptala a otočila se. Deyn se tomu jen zasmál.
Julie do někoho vrazila. Pořádně otevřela oči, aby viděla do koho to napálila. " Moc se omlouvám…" Zívla. Ami zavrtěla hlavou a pokračovala v cestě. Julie se unaveně povalila na lavici. Chris na tom nebyl o moc lépe, ale on celou první hodinu prospal!
Deny se vydal za Ami, přitáhnul si ji k sobě za ruku a políbil do vlasů. Podívala se mu do očí. "Má pravdu. Máš na lepší…" Vyškubnula se mu. Deny ji chytil za pas. " Deynova poznámka patřila mě." Řekl. "Však jo. Nejsem pro tebe dost dobrá…" Prohlásila Ami. Zazvonilo. Deny ji za ruku odtáhnul do lavice. " To já nejsem dost dobrej pro tebe!" prohlásil, když si sedal.
Julie se posadila před Luccy. Chris se opřel o její rameno.
" Vůbec se nemůžu soustředit na učení…" Vydechla Julie smutně a políbila Chrise na čelo. Ten jen něco zabručel, byl dost rozespalý. Všechno je stále tak černé… Zlé a bolí to. Smutně popotáhla.
" Ty? A nejsi dost dobrej pro mě? To je úplná blbost…" Zavrtěla nesouhlasně hlavou. " Deyn tě nebude urážet, když tě ani pořádně nezná!" Šeptem pronese. Deny si povzdechnul. " Zná mě líp než si myslíš!" Zašeptal, protože do třídy vešel starý, koktavý učitel. Vypadal trochu jako Einstein. "To si nemyslím. Kluka jako ty by chtěla každá holka!" Nadá mu šeptem a dá mu letmý polibek. Deny zavrtěl hlavou, ale nic neříkal, jen pozoroval rovnice na tabuli.
Po chvíli Ami vzala Denyho za ruku. Deny k ní posunul sešit. To učivo opravdu nebylo lehké! " Opiš si to." Pobídnul ji šeptem. Ami si začala učivo opisovat. Na konci hodiny byla celá tabule popsaná. Alespoň byla přestávka! " Jdeme na tu střechu?" Usmál se na ni.
" Jasně že jo." Usmála se na něho.
Luccy se otočila k Julie. " Čerství vzduch vám udělá dobře." Začala sbírat učení svojí nejlepší kamarádky. Chytila Julii za ruku a začala ji tahat ven. Na školní zahradě ji však zastavila na nějakou kamarádku. Julii se podařilo vyklouznout jí. Zalezla si mezi školu a tělocvičnu pod strom.
Opřela se zády o kmen a klidně zavřela oči. Nad hlavou slyšela zpívat ptáky. Je tu takový klid… " Někdo objevil moje oblíbené místo" Ozval se nad ní Michael. Julie líně otevřela jedno oko. " Jedno slovo." Špitla. " Postel." Michael se jí musel zasmál. Posadil se vedle ní. Julie zavřela oči.
Padala z útesu! Na jeho kraji viděla někoho stát. Byl však příliš daleko a neviděla mu do tváře, jen jeho záludný usměv měla stále před očima. Natáhla ruce k nebi. Z očí jí tekly slzy. U srdce ji bolelo, jako by ji zradil někdo blízký.

Všechna bolest byla nejednou tu a tam. Jediné co teď cítila byla neuvěřitelná prázdnota. Ruce složila na svoji hruď. Uvolnila svoje tělo. Po hlavě spadnula do ledové vody. Otevřela oči. Nad hladinou někdo stál. Natáhla k němu svoje ruce. Silné ruce ji popadly a začali topit. Julie zahlédla obličej člověka nad ní. Chrisi!
Deny ji chytil za ruku a po schodech dovedl na střechu. Pěkně tam foukalo, ale sluníčko příjemně hřálo. Deny vybral místo, kde byl klid. Posadil se a vytáhnul si svačinu. U Ami se objevil Deyn ze zad ji strhnul tašku a hodil ji dolů na zahradu. Deny hbitě vyskočil na nohy a vydal se proti Deynovi. "Deny. Nech ho jít." Chytla ho za ruku. "Měli bychom jít dolů pro tu tašku." Deny se podíval dolů a přikývnul. Společně se vydali dolů. Dole však žádná taška nebyla!
"To je jedno. Ona se najde." Usmála se na něj. "Tvůj strýc to určitě pochopí…" Dodá. " Ehm, pochopím? Co mám pochopit!" Ozvalo se za nimi. Učitel se jednou rukou držel za hlavu a v druhé měl Aminu tašku. . " Pane učiteli… Já se vám moc omlouvám za nepříjemnosti, které vám moje taška způsobila… Moc mě to mrzí… už se to určitě nebude vícekrát opakovat… Byla to moje vinna." Vykoktala ze sebe celá rudá.
" To je blbost!" Prohlásil Deny. " To…" Ami do něho prudce drbla. Deny se na ni zle podíval. " Dej si na ni pozor!" Prohlásil učitel a dál si hleděl svojí práce. Ami táhla Denyho do školy. Crrrrrrrr. Neslo se všude. " Fyzika." Ukázal Deny směrem nahoru. Společně došli do třídy.
Před Ami a Denyho se posadil Deyn. Otočil se k Ami a olíznul jí celý obličej. Tohle bylo na Denyho moc. Deny se postavil. Ami si utřela obličej a začala Denyho tahat dolů. On se jí prudce vyškubnul a Deynovi vrazil pěstí. Oba vyběhli do uličky. Deyn se napřáhnul. Ránu mířenou Denymu dostala Ami, která se postavila před něj. Dívka se sesypala na zem. Paruka ležela kousek od ní.
Chris byl první komu došlo o co tu jde. Sykl na Michaela a začali vyhazovat spolužáky na chodbu. Někteří se dost bránili. Nakonec Michael zavřel dveře a držel kliku. Deny si kleknul před Alex! Chris si ji prohlédnul. Odkud ji znám? " Alex je ti něco?" Zeptal se jí. Deyn se zarazil. Luccy a Julie stáli kousek od nich.
Alex se postavila. Držela se za bolavou tvář. " Ty, ty, ty, ty…." Koktal Deyn. Chris otevřel pusu. Už věděl odkud ji zná. " Alex!" Vydechl. "Ty! Trpěla jsem ti ty tvoje narážky a hnusárny, cos mi dělal! Ale na Denyho ani nešáhneš!" setřásla ze sebe mikinu a postavila se do bojové pozice. Deyn ustoupil dva kroky dozadu.
Chris zůstal na Alex zírat. Byla krásná, asi víc pomlácená, ale krásná. Blonďaté vlasy. Štíhlá postava, dokonalá…… Rozhlédl se po třídě. Deny se postavil a vypadal, že Deyna zabije! " Co tu děláš!" vyhrknul Deyn na ústupu. "To není podstatné. Podstatné je, že mi zase vadí tvoje chování. Ke mně je mi to jedno, nejsem zrovna kráska a já to vím, ale k Denymu hnusnej nebudeš!" Vykřikne. "A chovej se jako chlap a ne malý ustrašený děcko!" Dodá ještě.
Deyn couval ke dveřím. Michael ho silně dloubnul do lopatek.
" Věnuj dámě pozornost!" Sykl na něho s úsměvem. Deyn se oklepal a zaujmul bojovou pozici. " Máš právo na první útok." Prohlásila Alex. Deyn udělal prudký výpad směrem k ní.
Jeho výpadu se bez problému vyhnula. Jedním chvatem ho sejmula k zemi. Když ležel na zemi dala mu další. "Štveš mě! Holkám si klidně ubližuješ a ponižuješ je, ale místo abys bojoval jen tak ležíš!" Křikne na něj. Deyn se posadil a zíral na ní. Pomalu se začal zvedat.
Sotva se postavil, kopnul. Alex jeho nohu chytila a srazila ho na zem. Vytáhla ho na nohy. Jejím dvoum chvatům se teď vyhnul. Sakra! Pomyslel si Deyn.
Julie se naklonila k Chrisovi. " Neměli bychom ji zastavit? Myslíš, že si takovou nakládačku, od holky zaslouží?" Zašeptala. Chris nesouhlasně zavrtěl hlavou. " Jen ať si to užije!" Zašklebil se. Julie ho chytila za ruku. Chris ji pohladil po vlasech a políbil na čelo. Julie si všimla jeho nejistého postoje.
Deyn se rozpřáhnul a praštil Alex znovu do tváře. Alex spadla k zemi. " Nejsi o nic lepší než jinačí holky!" Poškleboval se jí. " Deny se pere stejně jako ty! Jako holka!" Smál se jí. Alex pomocí rukou vyskočí na nohy. " Co jsem ti o tom říkala! Mě se směj dle libosti ale na nikoho jinýho nic říkat nebudeš!" Křikne na něj naštvaně. " Stejně tě štve moje existence, tak se směj mě!" dvěma ránami ho skolila na zem.
Deyn se otřepal. " Jsi nic! V hodinách opisuješ od Denyho! Takovýho blbce! A ani si neumíš vybrat kamarády!" Rozhlédl se po svém obecenstvu. " Samý krávy a debily!" Řval na celý kolo. Postavil se na nohy.Alex ho srazila na zem. Zůstal ležet na zemi s zavřenými oči. Alex těžce oddychovala. "Mé kamarády urážet nebudeš!" Stoupla si nad něj a připravila se na další ránu.
Michael se začal přetahoval s dveřmi. Nikdo z jeho spolužáku, by tu Alex neměl vidět! Silně se opřel o futra. Osoba na druhé straně byla silnější… dveře se pootevřeli a dovnitř nakouknul učitel…
Chris ji zezadu chytil, aby mu nemohla nic dalšího udělat. "Nech mě! Ještě jsem s ním neskončila!" Škubala sebou. " To by už stačilo." Řekl Chris chladně.Alex překvapeně otočila hlavu. "Chrisi." Řekla jen. "Pust mě, nebude vás přece urážet." Dívala se mu do očí. Chris se usmál. " O to se bát nemusíš." Kývnul směrem ke dveřím. V nich stál naštvaný Anderson. " Deyne okamžitě k řiditeli!" Zařval. Žáci co mu koukali přes rameno ustoupili.
Učitel vešel do třídy. " Alex…" Vydechl. "…udělala si něco, po čem já toužím pekelně dlouho." Zavřel dveře a usmál se. Deny se usmíval. " Nejspíš se nevyhneme problémům s tvojí identitou, ale přesto to stálo za to!" Prohlásil učitel.¨ "Je mi to moc líto… Už zase dělám problémy." Řekla. Učitel zavrtěl hlavou. " Nic si z toho nedělej."
Deny ji obejmul. Alex ho objala. "Je mi to moc líto." Zašeptala. Deny se na ni usmál. " A co? Že jsi mu dala to, co si zasloužil!" Zubil se na ni. "Všechno. Tím, že jsem sem přišla jsem způsobila tolik problémů… A teď způsobím ještě další, protože jsme se odmaskovala." Řekla. Deny se usmál. " Řeknu ti tajemství…Tohle je tu na denním pořádku!"
Anderson svoji pozornost obrátil na Luccy a Julii. " Mám pro vás misi!" Prohlásil s úsměvem. Luccy a Julie na sebe zíraly s otevřenou pusou. Nakonec se navzájem obejmuly a šťastně skákaly na místě. První mise!
"Deny? Možná ti budu dělat ještě větší ostudu než doteď. Mám krátkej rukáv." Prohlásila Alex a pustila ho. " Co blbneš? Jseš krásná a pár modřin…" Mávnul rukou. "…to nic není." Usmál se. " Myslíš, že by se nějak dal sundat ten vosk? Protože to celkem bolí… a myslím, že dnes už na to mám nervy." Lehce se usmála. Deny pokrčil rameny.
"Deny? Můžu si půjčit mobil? Chtěla bych zavolat Andy." Zeptá se ho. Deny přikývnul a podal jí ho. Čekal jestli bude volat tady, nebo půjde na chodbu. Alex se posadila na lavice. "Ahoj Andy. To jsem já Alex. Jsem. Neměj strach. Nic mi není. Skoro. Přijedeš sem za mnou? Dnes odpoledne. Ne. Prostě jen chci abys přijela. Musím končit. Měj se hezky a nedělej si o mě starost." Prohlásila Alex a zavěsila.
Deny celou dobu poslouchal Alexin rozhovor s nadřízenou. " Tak co, jsi spokojená?" Usmál se na ni. Alex přikývla a objala ho. Chris Alex poklepal na rameno. " Máš chvilku." Zeptal se jí. Alex pustila Denyho a s úsměvem přikývla. Chris ji chytil za ruku a odtáhnul ji do otevřeného kabinetu.
V kabinetu ji pustil a posadil se na stůl. " Ahoj Alex." Prohlédnul si ji od hlavy, až k patě. " Ahoj Chrisi." Řekla s úsměvem. " Máš víc modřin než na horách." Prohlásil klidně. Pokrčila ramena. " Co tady vůbec děláš?" Zvážněl. " Ani nevím, jak jsem se sem dostala. Vadím ti tu?" Zeptala se ho s úsměvem. Chris zavrtěl hlavou. " Jen mě to dost překvapilo. A co tvoje zranění?" kývnul směrem k jejímu břichu.
" Ani nevím. Po tom co jsem odešla z nemocnice, jsem se o něj vůbec nestarala." Vyhrnula si tričko a když uviděla ránu, rychle ho pustila zpátky. Chris se trošku usmál. Promnul si oči, pod kterýma měl velké kruhy. " To jsou jen škrábnuti…" Špitnul potichu. To co jsem viděl včera v noci… "Co jsi potřeboval?" Zeptala se ho.
Chris si ji prohlédnul unavenýma očima. " Musel jsem tě vidět. Nemohl jsem uvěřit, že jsi to ty!" Prohlásil. " Jsem to já." Řekla vesele. " Vůbec jsi se nezměnila, až na těch pár modřin…" Přistoupil k ní blíž. Chris ji chytil za ruku. " Jsi to vůbec ty? Něco je na tobě jiného." Prohlédl si vosk na ruce. "A co je na mě jiného?" Zeptala se. Chris pokrčil rameny. " Nejsi tak zamlklá, chodíš, pamatuješ si kdo jsi…Chceš, abych pokračoval?"Řekl vyrovnaným hlasem.
"A kdy jsem ti připadala lepší?" Zeptala se ho zvědavě. Chris se mírně usmál. " To je těžké… předtím jsem byl volný, ale teď mám Julii." Pustil její ruku a koukal jí do obličeje. "I pro mě to je těžký. Předtím jsem měla jen tebe, protože jsem si na nic nepamatovala. Ale teď…"
Chris svůj pohled stočil k zemi. " Nebyl jsem dobrý kamarád." Přiznal. "Nebyls dobrej. Byl jsi ten nejlepší!" přistoupila k němu o krok blíž a obejmula ho. Chris zavrtěl hlavou a odsunul ji od sebe. " Přestaň lhát! Děkuju, že jsi lhala Andersenovi, ale mě lhát nemusíš!" Prohlásil rázně. " Proč mi nikdo nikdy nevěří!" Vykřikla a dala se do běhu. Chris ji chytil za zápěstí a přitáhnul k sobě. " Omlouvám se. Nespal jsem celou noc a už ani nevím, co mluvím…" Zívnul si. Vyškubnula se mu a brečela.
Chris ji obejmul. " Já si teďka dám šlofíka v kumbálu a pak si popovídáme." Řekl pobaveným tónem. "A co potom? Stejně mi nebudeš věřit…" Škubla sebou, ale Chris ji pevně držel. " Tos uhodla." Přikývnul. " Protože ti věřím." Řekl. "Vždyť jsi říkal, že lžu…" Prohlásila Alex. Chris na to odpověděl hlasitým zívnutím. Pomalu uvolnil svoje sevření. " Promiň…" Zašeptal.
"To neřeš. Už jsem si na to celkem zvykla…" Odpověděla mu šeptem. Chris se mírně usmál. Vypadal, že každou chvílí sebou sekne o zem. "Měl by sis jít lehnout." Prohlédnu si ho. " Zaprvé je škola… Za druhé po škole odjíždím…" Protáhnul se. Trošku jsem se usmála. "Ale i tak. Nebo sebou někde švihneš o zem." Podotknu. " Jestli přijdou tak to stejně nepřežiju…" Vydechl.
"Kdo jestli přijde? Proč by si to neměl přežít? Chceš nějak pomoct? Můžu pro tebe něco udělat?" Vyptávala se ho. " Za necelých dvacet čtyři hodin oddělali sedm agentů. Ty si hlavně dávej pozor na sebe." Řekl vlídně. "Cože!!! 7 agentů? Proč mi to nikdo neřekl! Já vám chci nějak pomoct!" Křikla. Chris jí položil prst na rty. " Ti agenti měli léta praxe. Proto Anderson posílá všechny, co měli s případem něco společného pryč." Dodal.
"Já s tím nemám nic společného. Proto bych vám mohla pomoct." Prohlásila vyčítavě. " Važ si života." Usmál se. " Nechtěj dopadnout jako ta nevinná holka, kterou rozřezali a strčili do kufru." Doufal, že tohle ji odradí. "Musím vám nějak pomoct… Nechci, abyste skončili jako ona. Co já, o mě nejde, ale co vy!" Zněla vyděšeně. Chris se zamračil. " Drž se dál." Řekl výhružně. " Tohle není tvoje věc."
"Já vás v tom nenechám. Ty jsi kvůli mně riskoval život a Deny taky. Teď chci riskovat já svůj za ty vaše." Řekla. Chris zavrtěl hlavou. " Nechci aby ses do toho pletla. Jinak tě budu muset zavřít někam, kde tě nenajdou." Trošku se pousmál. " Myslím to s tebou dobře." Alex se otočila na patě a vyběhla ven. Chrise zaujala sladká vůně….
Julie se rozhlédla po třídě. Kde je Chris? Naposledy jsem ho viděla s tou holkou. Alex vyběhla přes třídu ven. Julii za ní chvilku koukala. Vydala se do kabinetu. " Chrisi!" Klekla k mladíkovi, který bezvládně ležel na zemi. Ze sladké vůně se jí točila hlava. Ve dveřích kabinetu se objevil učitel. Přesně věděl, co se děje!
Ve třídě začala vládnou panika. Anderson vynesl Chrise s Michaelovou pomocí ven na chodbu. Julie se zřítila u dveří. Někteří žáci přes ni nakoukli do kabinetu i přes přísný zákaz učitele. Deny zatahal Alexe za rukáv. Společně vytáhli dívku na chodbu. Některým žákům, co se nadýchali plynu se udělalo špatně.
Na ošetřovně
Chris pomalu otevřel oči. Nad ním se skláněla Julie. " Už jsi vzhůru?" Zašeptala. Chris se posadil. " Co se stalo?" Zahlédnul se po ošetřovně. Julie se mírně usmála. " Unikal tam chloroform. Podle Andersona to tam někdo nastražil." Řekla potichu. Na chvíli svůj pohled obrátila k dveřím. " Děje se něco?" Zeptal se jí Chris.
Julie se nejistě usmála. " S Luccy musíme ještě dnes odjed. Je to tu pro ni moc nebezpečné." Prohlásila. Do očí se jí hnaly slzy. " Už musím jí." Podívala se ke dveřím. " Miluju tě." Políbila ho na čelo a vydala se s Luccy pryč.
Anderson jim před školou představil Lexi. Julie ji už znala ze včerejší noci. Potom je učitel odvezl na letiště. Lexi každé z nich dala jejich věci. Postarala se o všechno. Oblečení, hygienické potřeby, šminky… Na nic nezapomněla! Před nástupem do letadla každé z nich dal velkou žlutou obálku s jejich první misi.

Julie se unaveně posadila do letadla. " Měla by ses vyspat." Prohlásila Luccy. Julie se na ni mdle usmála. Beru tě za slovo… Zavřela oči a upadla do hlubokého spánku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama