Život bez hranic (30) Je konec! Boj začíná!

18. července 2013 v 16:01 | Pett |  Život bez hranic

Julie si roztřesenou rukou šáhla na rameno. Krev! Minul mé tělo naschvál? To ne, chce si to užít… Pomalu otevřela oči a vzhlédla k Vickovi. Držel se za břicho a koukal před sebe. Z ničeho nic se svalil na zem. Lexi s otevřenou pusou koukala na osobu, která stála na konci ulice. Pomalu otočila hlavu. " Chrisi?" Zeptala se váhavě.
Chris schoval zbraň a došel k Julii. Kleknu s před ní na kolene.
" Podívám se na to." Řekl klidně. Julie bez dechu pozorovala, jak zkoumá její ruku. " Chrisi to nic není…" Zašeptala. " Co tady děláš?" nespouštěla z něho oči. Chris ji chytil za ruku a pomohl jí vstát. " Ty sis myslela, že vás agentura pošle samotné na první misi?" Jeden koutek se mu vyšvihnul směrem nahoru.
To ne… Skočila mu kolem krku. Chris ji obejmul. " To je dobrý." Pohladil ji po vlasech. Julie souhlasně přikývla. " A co Lexi?" Tázavě se podívala na dívku, která byla na pokraji svých sil. Lexi se na ni mdle usmála. " Nic mi není, jen si potřebuju, odpočinou." Řekla sotva slyšitelně. Chris pustil Julii a postavil se nad Lexi. " Pomůžu ti." Podepřel ji. Julie si nemohla nevšimnout bolestivého výrazu, na jejím obličeji. Julie se zvedla a šla za Chrisem a kulhající Lexi. Díky ní se dostali nepozorovaně do hotelu.
Julie otevřela dveře. Luccy nikde. Z jednoho z pokojů byla slyšet sprcha. " Dej ji tamhle." Ukázala na druhého pokoje. Dveře byly otevřeny. Chris opatrně položil na volnou postel. Lexi se mile usmála. " Díky." Zašeptala jeho směrem. Chris přikývnul. Vyšel ven a zavřel za sebou dveře. " Julie?" Otevřely se dveře a do místnosti vešla Luccy zabalená v ručníku. " Chrisi, co tu děláš!" Lekla se. Pevně si chytila volný ručník.
Chris se usmál. " To je dlouhý příběh. Julie ti ho jistě řekne." Znaveně se posadil na pohovku. Do místnosti nakoukla Julie. Luccy se na ni usmála a v zápětí zamračila. " Proč mi nebereš telefon?" Zeptala se Luccy zamračeně. Chris se zvednul a zamířil na balkón si zakouřit. Tohle bylo jen mezi nimi.
Julie zavrtěla hlavou. " Moc se ti omlouvám…" Podlomily se jí kolena. Podívala se na Luccy skelnýma očima. Luccy k ní přiskočila a obejmula ji. " Promiň neměla jsem na tebe tolik křičet, ale chtěla jsem ti něco důležitého říct." Prohlásila šeptem. Julie si upřela vlhké oči. " A co?" mírně se usmála. Luccy se postavila. " Jde o Chrise. Jak si odešla, hrála jsem si s notebookem. Našla jsem nějakou databázi a v ní divné vraždy, co se staly minulou noc u nás ve městě a jinde." Začala potichu.
" A co s tím má společné Chris?" Zeptala se nechápavě. Luccy se nadechla. " Včera v noci byl u nějakého baru zabit i jeho otec." Dodala sotva slyšitelně. Celý svět se s ní zatočil. " Jseš si tím jistá na 100%?" Zeptala se Julie. Luccy přikývla. " Na 125%!" Prohlásila Luccy. " Má pravdu." Řekl Chris, jako by nic. Zavřel za sebou dveře balkónu. Julie se rychle postavila. " Chrisi proč si mi to neřekl?" Obejmula ho. Chris ji odstrčil. " A co bys s tím udělá, kdybych ti to řekl?" Zamračil se na ni. U tohohle Luccy nechtěla být, pom myšlenkou převléct se, se vydala do pokoje. Neslyšně za sebou zavřela dveře.
Julie na vteřinu pohlédla do země. Svůj pohled obrátila zpátky k Chrisovi. " Obejmula bych tě a do ucha bych zašeptala. Nejsi na to sám, máš tady mě a já ti budu nablízku." Přitiskla se k němu. Dobře věděla, jak bolí myšlenka na ztrátu rodičů. Chris ji nevlídně odstrčil. " Přestaň s tím. Ty to nechápeš. Jsem rád, že toho šmejda dostali!" Zamračil se. Julie jakoby zkameněla. " Jak můžeš být rád z toho, že zabili tvoje ho otce?" Ustoupila dva kroky dozadu. Chris si odfrknul. " Kdybys ho znala…pro mámu bude lepší, když se nedozví, že jí byl nevěrnej. Ranilo by ji to dvakrát tolik. Teď si myslí, že byla jeho jediná…"
Julie sklopila oči. " Já…" Zakoktala. " Nemohlas to vědět." Prohlásil Chris a obejmul ji. Tvář zabořila do jeho hrudi. " Neznalost neomlouvá." Zašeptala Julie a pevně ho objala kolem krku. " Tebe ano." Políbil ji do vlasů.
Stále jsou to polibky, které sotva cítím. Čelo, vlasy, ruce… Podívala se na něho. Oči měl zavřené a hlavu sklopenou. Teď není ta pravá chvíle, ale… Postavila se na špičky a zavřela oči. Pomalu se blížila k Chrisovým ústům. Ne… Zavrtěla hlavou a postavila se. Pevně se k Chrisovi přitiskla. Chris zavrávoral a svalil se na pohovku. Julie ležela na něm. Křečovitě svírala oči. Chris ji pohladil po vlasech.
" Řekni mi něco o tvojí rodině. Ty o mě víš snad všechno, ale já o tobě nic."
Julie se překvapeně narovnala. Očima přejela Chrisův klidný výraz. " A co bys chtěl slyšet? Vždyť všechno víš." Prohlásila Julie a posadila se na zem. Nohy stočila pod sebe. Chris se posadil. Je roztomilá. Usmál se Chris sám pro sebe. " Řekni mi něco o tobě. Něco co nevím. Třeba proč sis ostříhala vlasy." Řekl Klidně.
Julie se mírně zamračila. Chvíli váhala, ale nakonec se odmlčela. " Když jsem byla malá, máma mi každý večer předčítala pohádky. Moje nejmilejší byla Locika." Julie zamyšleně koukala do země. Mírně se usmála. " Chtěla jsem být jako ona. Měla jsem dlouhé vlasy a skoro pořád jsem chodila v šatech, prostě jsem si hrála na princeznu. Neměla jsem moc kamarádů…rok před tím než jsem měla nastoupit do školy jsme se přestěhovali sem. Bylo mi to fuk. Neměla jsem přátele." Zašeptala. " Ale tady to bylo jiné. Měla jsem Duke a potom i tebe. Jenomže ty i Duke jste šly na jinou školu a já byla zase sama." Povzdechla si.
" Moc jsem se nezměnila. Stále jsem byla samotářka. A ve třetí třídě se to změnilo. Bylo po škole, ale já ještě mazala tabuli. Přišly tam čtyři holky z vedlejší třídy a začaly se mi pošklebovat. Když jsem si jich nevšímala jedna z nich se naštvala. Z učitelského stolu vzala nůžky a svým kamarádkám poručila ať mě drží. Pomalu mi začala vlasy stříhat, baly jsem bezbranná. Brečela jsem, ale moc mi to nepomohlo. Nejednou se ve dveřích objevila Luccy. Bylo to zvláštní, ale měla na ostatní dobrý vliv. Když ji ty holky uviděly přestali se o mě zajímat a rychle zmizely. S luccy jsme se staly nejlepšími kamarádkami. Ona byla vždycky něco, jako můj strážný anděl. Stále mě před něčím chrání." Prohlásila Julie s úsměvem. Chris ji zamyšleně pozoroval.
" Locika?" Zašklebil se. Julie raženě založila ruce v bok. " Neměla jsem ti to říkat." Otočila se k němu zády.
" Julie…" Zašvitořil Chris. Julie zaklonila hlavu. Mířil k jejím ústům. Neodvážila se pohnout. Prudce se otevřely dveře. " Julie!" Vykřikla Luccy zoufale. " Chloe má problémy!" Máchala telefonem, jako mečem. Oba vyskočily a nechápavě koukali na Luccy.
Julie jí mobil vytrhnula z rukou a pustila ho nahlas. " Chloe co se děje?" Zeptala se. Ze sluchátka byl slyšet vzlykot. " Katie se mě pokusila zabít…všechno bylo fajn, ale pak…nevím, co se to s ní stalo…kdyby tak nevrazil Michael, ona by to stiskla…" Brečela Chloe do telefonu. " A co se stalo s Katie?" Zeptal se Chris. " Utekla." Zašeptala Chloe. Luccy a Julie na sebe udiveně koukaly. V telefonu se ozvalo nějaké šumění a pak Michaelův hlas.
" Zatím je v bezpečí, ale nevím, co mám dělat teď." Prohlásil Michael nerozhodně. Chris se na vteřinku zamračil. " Přijeďte za námi. To bude nejlepší." Řekl Chris. Telefon ztišil a začal Michaelovi povídat, co se dneska stalo. Julie se pomalu vydala zkontrolovat Lexi. Ta ležela na posteli zkroucená do klubíčka. Přes rozedrané tričko byl vidět vypálený znal. Julie v koupelně namočila malý ručník do studené vody a ránu chladila. Lexi pozorovala Luccy, která stála u dveří.
" Jak ti je?" Zeptala se Luccy. Lexiiny oči ji probodávaly. Dívka na posteli se usmála. " Už je to dobré." Mírně se natáhla. " Díky, že jsi mi pomohla." Řekla směrem k Julii. Ta mírně přikývla. Zrovna myslela na něco jiného. " Lexi měla bys s tím zajít k doktorovi." Prohlásila docela potichu. Lexi se pomalu posadila. " Nic to není." Usmála se na ně. " Zítra budu v pohodě."
Druhý den ráno
Julie byla první vzhůru. Lexi spala v jejím pokoji, Chris na pohovce a ona na velké posteli s Luccy. Došla do malé kuchyňky a postavila vodu na čaj. V hotelu byla automaticky snídaně, ale ona neměla chuť. Začala se přehrabovat v piksličce s čaji. " Můžu taky?" Ozvalo se ode dveří.
Tam stála Lexi. Na sobě měla tmavé tričko a jeany. " Nevadí, že jsem si půjčila nějaké oblečení?" Přistoupila, až k Julie. " Ne, teda jo." Julie pevně semkla pusu. " Taky ti udělám čaj a to oblečení vůbec nevadí, stejně je tvoje, že?" Probrala se. Lexi se usmál. " Já ho jen vybírala. Je tvoje." Prohlásila odhodlaně. Julie zalila oba hrnky a posadila se ke stolu. " Byl tam jenom malinovej." Řekla Lexi, která si pomalu sedala.
" Ten mám ráda." Usmála se Lexi, ale Julie ji nevnímala. Chloe…Katie…co se to děje? Když jsem včera viděla, jak Diana mučí Lexi byla jsem odhodlaná s tou prací skončit, ale dneska? Ale Dneska? Co! Chci na tohle všechno zapomenou, ale chci pomoct Chloe… Zavrtěla hlavou, aby se zbavila všech myšlenek. "…sem ti ho dát už včera, ale byla jsem mimo." Řekla Lexi, ale Julie začátek nepochytila. Z kapsy vytáhla obálku a položila ji na stůl. Julii se zastavil dech. " To je od mámy…" Vydechla. Lexi dělala, že nic neslyšela. Julie obálku roztrhala. Když otevřela dopis znejistěla.
" Děje se něco?" Zeptala se jí Lexi. " To písmo na obálce patří mámě, ale to uvnitř je jiné." Prohlásila Julie a odhodlaně se na Lexi podívala. " Co je v tom dopise?" Zeptala se jí Lexi. Julie projela očima dopis. " Že se semnou chce setkat." Lexi usrkla čaje. " Neměla bys tam chodit." Prohlásila ostře. " Bude to nejspíš nějaká past." Dodala.
S tím Julie musela souhlasit. " Doufám, že tam nepůjdeš." Někdo jí položil ruku na rameno. Prudce se otočila. Chrisi… " Nemusíš se bát." Usmála se na něho. Chris její usměv neoplácel. " Děje se něco?" Zmetala se ho Julie vážně. Chris si ji prohlédl. " Jedu na letiště, za Michael. Do půl hoďky jsem zpátky." Řekl Chris a na důkaz, že se nic neděje Julii políbil na čelo. Otočil se na patě a klaply dveře, byl pryč.
Luccy se lačně protáhla. Teplé sluneční paprsky, které pronikaly do pokoje, ji nenechaly spát. Pomalu si to namířila ven. Všude vládlo ticho. Julii našla sedět v malé kuchyni. Zamyšleně pozorovala holuby za oknem, jak dovádí. " Dobré ráno." S úsměvem ji pozdravila. Její kamarádka no to nic. Luccy se nahnula přes stůl a dloubla do ní prstem. Julie se na ni prudce otočila, div nespadla ze židle. " Dobré ráno." Zopakovala vřele. Julie se mírně usmála. " Jak se vyspala?"
Luccy otevřela pusu na odpověď. Ťuk, ťuk, ťuk… " Pokojová služba." Ozvalo se ode dveří. Luccy se naklonila ke dveřím. " Tys volala pokojovou službu?" Zeptala se Luccy, Julie zavrtěla hlavou. Dveře klaply a do apartmá nahlédla Diana. Vlasy jí padaly do obličeje, ale jí to nevadilo. Luccy vyskočila na nohy a zmateně se podívala po Julie, která stála sotva krok od ní.
Luccy zahlédla, že Diana něco drží v pravé ruce. Zbraň! Byla si jistá. " Uděláme to rychle." Prohlásila Diana. Luccy se znova ohlédla po Julii. Ta byla duchem nepřítomná. Diana ji chytila zezadu za vlasy a mrštila s ní o zem. Luccy se chytila za bolavé rameno, při pádu narazila do zdi. Vyděšeně se podívala nad sebe. Stála tak Diana a mířila na ni. Luccy křečovitě stiskla oči. Ozvala se střelba a výkřik.
Teprve výstřel z pistole Julii probral a ona si uvědomila, co se děje. Rozklepaně se podívala na Luccy. Seděla na zemi a klepala se. Před ní někdo ležel v kaluži krve. Lexi! Lexi… Diana na ni otupěle zírala. Pak se ohlédla no svoji nohu. Z ní ji trčel vrhací nůž. Bolestně zasyčela. Zbraň upustila na zem a dala se na útěk.

Všechno potom bylo, jako na běžícím pásu. Lexi byla mrtvá a Luccy vyděšená. Julie zavolala Chrisovi. Pak posbírala pár nejdůležitějších věcí a vydala se na letiště. Nedokázala určit, kam pojede, ale jistě to bude, co nejdál od sud.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama