LWB - Úvod

4. září 2013 v 14:12 | Pett |  Life without borders
"Stojím ve tmavé uličce. Je noc a je mi celkem i zima, chci odsud pryč, do své postele a spát. Na konci jsou dvoje dveře. Vůbec to tu nepoznávám. Slyším za sebou její smích. Chci před ní utéct a tak se dám do běhu, ale najednou zjistím, že stojím, že prostě nemůžu dál! Snažím se ještě víc, když ji slyším, jak se přibližuje. Její ruka se dotkla mého ramena a mě po těle přeběhnul chlad. Cítím, jak mi naskakuje husí kůže. Její ruce se kolem mě ovinou a já nemůžu dýchat, ani volat pomoc…" Šeptala dívka se strachem muži, co seděl kousek od ní a zapisoval si něco do malého kroužkového deníčku.

"Před čím utíkáš?" Zeptal se po chvíli přemýšlení, když si unaveně mnul spánky. Musí být unavený, je skoro jedenáct. "Před ničím neutíkám." Bránila se dívka, a snažila se to namluvit i sobě. "Jsem psychiatr, mně neoblbneš zlato." Zakřenil se vesele a oči mu při tom jiskřily, jako ještě nikdy. "Tohle nemá cenu." Opřel se do černého křesla, ve kterém sedět a upřel na ni pohled. "Před něčím se snažíš utéct, nechci radši vědět před čím, ale teď je ten správný čas se tomu postavit, sestřenko. Kdybys ještě někdy něco potřebovala, ozvi se mi." Řekl jako by nic, vzal si svůj hrnek s čajem, deníček, tužku a mobil, a pak se vydal nahoru.

Ještě chvíli jsem jen tak seděla na gauči a přemýšlela, před čím to vlastně utíkám. Byl to skoro rok, co jsem od všech přátel a problémů utekla. Nezachovala jsem se k nim moc dobře, ale nic jiného mě nenapadlo. Možná má Jesse pravdu, je čas se tam vrátit a pomoct jim. S touhle myšlenkou jsem se zvedla z gauče a vykročila do noci.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama