Na dně a ještě níž (15) - Elis

14. října 2013 v 20:09 | Luci |  Na dně a ještě níž

"Zítra v šest ráno tu. Doděláme to dřív, než Jack pojede na misi." Prohlásí Aleš a sbírá si své věci. "Počkej, ty si jako myslíš, že ráno před misí budu tančit pod tvým velením? Zapomeň!" sykne Jack a polomrtví kluci ho podpoří. "Jste nechutný bábovky! Až se Jack vrátí, doděláme to." Sykne nespokojeně Aleš a zmizí za dveřmi. Klukům odchod trvá podstatně déle, ale o hodinu později tělocvična zeje prázdnotou. Jack se domů nehrne. Ví, že ho doma čeká Mellisa a to mu zrovna radost nedělá. Projde pomalu celý park a pomalu dojde domů. Svítí se v obýváku. Měl bych jí dát ty náušnice, pomyslí si Jack sklesle a vejde do domu.

Žiju? Co se semnou stalo? Jsem vyčerpaný a všechno mě bolí, přemýšlí Jack zoufale. I když otevře oči, nic nevidí. Všude je jen černo. "Ha-haló?" zavolá potichu. Odpovědí mu je ticho. Asi je tam sám. Najednou se mu něco chlupatého otře o nohu. Vyděšeně sebou škubne. Zvíře zavrčí. "Elis, to jsi ty?" zašeptá Jack. Odpovědí mu je zakňučení a další otírání o jeho nohu. Jackovi je už jasné, kde je. "Elis pomůžeš mi dolů?" zašeptá a kouká do tmy, kde se nachází jeho mazlíček. Ona jen začne spokojeně příst. "No jasně, ty mi asi moc nerozumíš a tak mi ani nemůžeš pomoct…" zašeptá váhavě a poraženecky sklopí hlavu.

Slyší Mellisu zpívat v obýváku. Zacpe si uši a nepozorovaně se snaží proklouznout kolem otevřených dveří vedoucích do obýváku ke schodům do prvního patra. Už si myslí, že má vyhráno, když v tom najednou. "Jacku! Pojď sem! Vidím tě!" zapiští Mellisa z gauče. Jack se jen smutně podívá na schody a vrátí se ke dveřím do obýváku. "Potřebuješ něco? Jsem unavený. Chci si jít lehnout." Prohlásí. "Zapomeň! Kde jsi byl? Proč jdeš tak pozdě?" sykne na něj. "Byl jsem venku s kluky, jim klidně zavolej." Zasyčí na ni. Ta její nedůvěra vůči němu ho už nebaví. Ještě nikdy jí nelhal. "Však jim zavolám a ty se mi teď budeš věnovat. Chci masáž." Poručí a lehne si na gauč čelem dolů. "Ale já…" začne Jack. "Žádný odmlouvání! Nebo dostaneš." Zavrčí na něj Mellisa.


Ani neví, jak dlouho tu visí. Elis se mu pořád otírá o nohy a spokojeně si přede. Je ještě malinká. S Elis, mládětem geparda se Jack seznámil na výcviku. Doslova ji zachránil z klece lovců. Chtěli ji zabít a její kůži prodat. Jeho šéf si ji nechal, ale Jack ji od té doby neviděl. Ona si ho ale evidentně pamatovala. Dřívější malátnost z něj opadla a teď už myslí jen na hlad, který mu nedovolí myslet na nic jiného. Když se po dlouhé době otevřou dveře, bere to jako vysvobození. Je mu jedno co s ním bude, hlavně když mu dají najíst. Ve dveřích stojí ten protivný kluk. Ten co jel na pár dnů do ciziny. Zrovna s ním se ale netoužil setkat. Byl to jeho nepřítel…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama