Jednoduchá matematika (1)

20. ledna 2014 v 9:01 | Pett |  Jednoduchá matematika
Konečně je tu první díl mého nového příběhu, moc mě baví to psát a doufám, že se vám to bude líbit a zacháte tu nějaký komentář

Bylo kolem 3, když jsem přišla ze školy. Tašku jsem pohodila na chodbu a plácla sebou na gauč. Chvíli jsem tupě koukala do stropu. Ten každodenní stereotyp mě vyčerpával. "Beth vynes koš a vytři!" Zakřičela po mě máma přes cely byt z kuchyně. Pracně jsem se zvedla a došla k ní.

Seděla za stolem v kuchyni a prsty ji klepaly po klávesnici. Umyvadlo i linka byly celé zaskládané nádobím, koš se už ani nedal zavřít, jak byl plný a navíc strašně smrděl. V televizi na ledničce běžel teleshopping. Sedla jsem si na sousední židli a naklonila se víc k mámě, abych viděla, co to vlastně dělá.

Ta notebook prudce zaklapla a zamračila se na mě. "Proč mi do toho koukáš? Máš málo práce? Klidně ti můžu přidat!" Štěkla po mě drsně. "Proč si to neudělala ty? Jsi celý den doma." Namítla jsem. Máma totiž už 17 let nechodí do práce. Ještě víc se zamračila. Radši jsem vynesla koš, na to abych se s ní hádala, jsem moc unavená. Když jsem se vrátila, vytáhla jsem si jogurt a zase si sedla vedle mámy. Ta zase něco psala.

Chvíli jsem váhala, než jsem se odhodlala něco říct. "Mami potřebuju nějaký nový trička, mám jich sotva 10 a taky se mi rozpadají boty…" Začala jsem opatrně a potichu. "Oblečení máš plné skříně." Řekla. Pokud myslí, že to staré oblečení, co vyhrabala někde v sekáči, budu nosit tak se zbláznila.

"Máš taky tátu, tak řekni mu." Dodala po chvilce. "Táta se mnou byl nakupovat minule." Prohlásila jsem. "Co tím jako chceš říct?" Otočila pohled na mě. "Teď bys se mnou měla jít nakoupit ty, nebo mi dej peníze a já si nakoupím sama."
"Už jsem řekla, oblečení máš dost." Řekla důrazně, ale pohled neodtrhla od monitoru. Vztekle jsem vyhodila kelímek od jogurtu a lžičku nacpala do myčky. Proč si ona může kupovat šílený trička, ve kterých vypadá jako indián, a jsou ještě nekřesťansky drahý a mě nekoupí nic? "Na víkend půjdu k tátovi." Zabručela jsem ve dveřích. "Tak pokud chceš nějaký oblečení, řekni mu." Slyšela jsem ještě za sebou.

Už se ani nedivím, že ji táta opustil. Je jak křeček, hrabe jen pro sebe. Vytáhla jsem ze skříně tašku a naházela do ní hygienu a nějaké oblečení. Byla jsem tak naštvaná, že jsem tam všechno nacpala, a pak se marně snažila taškou zapnout. Nakonec jsem vše vysypala na postel a musela poskládat. Nahoru jsem nacpala nějaké učení, ale to jen z dobrého pocitu, protože se znám a vím, že se na to nepodívá. Pak jsem rychle vypadla z domu, všechno ve mně ještě vřelo. Nechtěla jsem se potkat s mámou, určitě bychom se zase pohádaly, třeba protože jsem ještě nevytřela.

Ani jsem se nepodívala, jestli mi něco jede, napadlo mě cestou, projdu se a třeba se uklidním. Zrychlila jsem trochu chůzi a pro zpříjemnění cesty jsem si pustila MP3-ku, kterou jsem dostala od svého kluka. Derek je jedna z nejlepších věcí, co mě kdy mohla potkat. Seznámili jsme se v tanečních a hned jsme si padli do oka. Pár krát si vyšli ven a pak jsme spolu začali chodit. Budeme spolu už asi 2 roky a já si přeju, ať to nikdy neskončí, protože jsem ještě nikdy nebyla tak šťastná, jako když jsem s ním.

Neříkám, že náš vztah je bez hádek, ale po každé hádce nastane sladné usmíření, které spolu oslavíme, pizzou a filmem v posteli, a občas to nejsou jediné usmiřovací prostředky. Podvědomě jsem se usmála a cítila, jak mi rudnou tváře a celá se chvěju blahem. Každá myšlenka na něj, mě hřála u srdce. Už jsem viděla tátův dům. Bez rozhlédnutí jsem vlezla do křižovatky, vůbec mi nedošlo, že mám červenou. Přes MP3-ku jsem neslyšela pištění pneumatik jen jsem koutkem oka zahlédla, jak se na mě řítí červené Ferrari. Zavřela jsem oči a rukama si bránila tvář.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nekra Nekra | Web | 20. ledna 2014 v 9:22 | Reagovat

Teda, ze začátku to neodpovídá anotaci ;). Podle anotace to má být o těhotný holce, ne o holce přejetý autem.
No, rozhodně překvapivý začátek ;).

2 Pett Pett | E-mail | Web | 20. ledna 2014 v 9:44 | Reagovat

Neboj všechno bude, těhotenství je hlavní myšlenka, bude mít prostě těžkej život...

3 Nekra Nekra | Web | 20. ledna 2014 v 10:30 | Reagovat

No jo, já to nemyslím zas tak vážně. Jen na váš blog (nebo blogy) chodím už dýl, tak si víc dovoluju provokovat ;).

4 Pett Pett | E-mail | Web | 20. ledna 2014 v 12:15 | Reagovat

[3]: My to pozorujeme a každý tvůj komentář (malý román) si rády  přečteme

5 Katy Katy | Web | 20. ledna 2014 v 14:35 | Reagovat

už se hrozně těším jak to bude dál! :) Abych se přiznala, povídky mě moc nebaví číst, ale psát a přečtu jich na různých blozích málo, ale tento příběh mě hrozně upoutal a nemůžu se dočkat, jak to bude dál!:) Nejlepší příběh/povídka kterou jsem kdy četla!:) :*

6 Pett Pett | E-mail | Web | 20. ledna 2014 v 16:09 | Reagovat

[5]: Je tak to mě vážně moc těší děkuju :)

7 Katee Katee | Web | 20. ledna 2014 v 19:57 | Reagovat

Zatím super :) Zajímá mě, jak z toho vyvázne :D

8 Kay Kay | Web | 21. ledna 2014 v 19:16 | Reagovat

Jsem na to hrozně zvědavá! Ale přiznám se, že mě taky první napadlo to, co Nekru :D Chudák Beth. Jsem zvědavá, jak se s tím popere!

9 MarySan MarySan | Web | 21. ledna 2014 v 19:37 | Reagovat

Fakt super a jsem velice zvěavá jak se to bude dák vyvíjet a jak to bude s tím těhotenstvím :)

10 Awesome bitch^^ Awesome bitch^^ | Web | 23. ledna 2014 v 16:38 | Reagovat

Zajímavá povídka:3 Vážně dobře píšeš:) .. Jen tak dál:3 :)

11 Minnie Minnie | E-mail | Web | 25. ledna 2014 v 9:57 | Reagovat

Super :) Určitě budu číst dál ;)

12 KaktusMouli KaktusMouli | E-mail | Web | 6. září 2014 v 23:51 | Reagovat

Nikdy jsem na povídky nebyla,ale tohle mě začíná lákat :) budu to sledovat a pečlivě číst,vypadá to dost zajímavě :) moc se těším na další a další díly :))
Ze začátku se v tom příběhu hned vidím.Příjdu ze školy(každodenní stereotyp) a sotva jsem doma chvíli rafnu se hned s mámou,ale naši nejsou rozvedení .. mám mamku ráda,ale kdyby mě nechala občas oddychnout ...

13 Anna Elizabeth Potter Anna Elizabeth Potter | E-mail | Web | 5. října 2014 v 18:25 | Reagovat

Už dlouho jsem si říkala, že si tuhle povídku musím přečíst a konečně jsem se k tomu dostala! :) Super začátek moc se mi to líbí! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama