Fuck it 2/2

7. ledna 2015 v 19:10 | Luci |  Na přání
Tak je tu další část povídky pro Nekru - prosím, pak mi napiš, zda-li jsem splnila tvé zadání :)
Jinak doufám, že se vám bude líbit :D
Stále si povídky můžete objednávat, ale nemám teď moc času, takže si budete muset chvíli počkat ;)


"Co chceš v tuhle dobu?" zavrčel Paul otráveně do telefonu, když přestal nadávat. "Mám tu jednu holku celou žhavou na tebe. Tak hoď sebou a přijeď si pro ni!" utrousí Nick a pozoruje barbie, která zvědavě nakukuje do jeho tunelu. "Co to meleš? Kam?" zamručí Paul. Sotva mu ji Nick popíše, zavěsí. Nickovi je jasné, že se letěl obléct. Takové holky jsou přesně podle jeho vkusu. "Kam vede ten tunel?" zeptala se najednou. Nick sebou poděšeně škubnul. Nečekal, že ji napadne zeptat se. "Snažím se prokopat na druhou stranu Zeměkoule," prohlásí a protočí oči v sloup. "Vážně? Jako do Číny?" zeptá se barbie se zájmem. Nick vytřeští oči.

"Hele víš co? Stoupni si kousek dál a já budu pokračovat. Paul tu určitě bude každou chvíli," oznámí Nick a na odpověď nečeká. Vleze si do tunelu a pustí se do práce. Je mu jasné, že už bude na místě. "Hele, vylez! Bude sranda," ozve se z vrchu. "Nech mě už konečně bejt!" sykne Nick. Najednou uslyší zvuk přijíždějícího auta. Ta slepice přilákala policii! Probleskne mu hlavou okamžitě a vystřelí z tunelu. Hlavou se mu honí představy o jeho vlastním zatčení a strčení do vazby. Sotva se ale vydrápe na pevnou zem, musí se usmát. "Paule, tys nemohl těch dvě stě metrů dojít pěšky, co?" řekne pobaveně. "Přece slečna nepůjde pěšky," culí se Paul pobaveně a nabaluje neznámou barbie. Tak, teď vypadne, já to v klidu dodělám a dostanu své penízky a klid pro život, pomyslí si Nick a spokojeně si mne ruce. Je rád, že to tak skvěle vymyslel.

Než se naděje, odjede Paul s barbie někam pryč a on má zase svůj klid. Spokojeně se usmívá, bere lopatu a skočí zpět do tunelu. Už mu nic nebrání ve splnění zadané práce. Padá na něj hlína, ale Nickovi to nevadí. Vidí jen tučnou odměnu… Najednou uslyší divný hluk. Zmateně vyleze z tunelu. "Ani hnout, co to tu kopete, občane?" ozve se kousek od něj a do očí mu svítí baterka. Policie, a u kurva! Pomyslí si Nick a odhodí lopatu. "Odpovězte!" táže se strážník znovu ostře. Mám se přiznat, nebo raději ne? Přemýšlí Nick. Na rozhodnutí má jen několik málo sekund. "Stát! Zastavte ho někdo!" křičí policista, když se Nick rozběhne pryč. Má ale smůlu, ulice jsou v tuto noční dobu prázdné. "Stát nebo vystřelím!" zakřičí za ním policista zadýchaně.

Nick odbočí do nejbližší uličky a mizí ve tmě. Nemá nejmenší chuť nechat se zavřít nebo ještě hůř, nechat se zabít. Ještě chvíli za sebou slyší kroky, pak už ho obklopuje ticho. Nick těžce oddechuje. Není zvyklý tolik běhat. Teprve teď ho ale napadne, že vlastně pořádně neví, kde to je. Vytáhne mobil a zapne navigaci. Není tak moc daleko, přibližně 600 metrů od místa činu. Znaven se vydá na cestu zpět. Všude okolo něj je naprosté ticho, vůbec to tu nepřipomíná sobotní noc ve městě. Jako by bylo něco špatně. Najednou ucítí na krku cizí dech. Chce se otočit. Pozdě… Dostane silnou ránu do hlavy a skácí se k zemi.


Když se probudil, seděl přivázaný na židli v nějaké kamenné místnosti. Nebylo tam moc světla a tak si jen domýšlel, kde to asi je. Jediné, co slyšel, bylo pravidelné kapání vody, které ho po chvíli začalo přivádět k šílenství. Po nekonečně dlouhé době, která podle Nicka musela trvat několik hodin, se otevřely dveře. "Tak se zase shledáváme…" prohlásí mužský hlas potichu. Nickovi naskočí husí kůže. Na čele se mu objeví pot. Ihned ví, o koho se jedná a proč je tady. "Ale pane já…" začne, ale je přerušen kopancem do hrudi, až je židle povalena a Nick leží na zádech. "Ptal jsem se tě na něco?" zeptá se mužský hlas tvrdě. "Ne pane…" odpoví Nick pokorně potichu. "Tak vidíš. Nesplnil jsi svou část dohody, víš, co tě čeká?" zeptá se muž klidným hlasem. "Ještě to stihnu pane, jen mě pusťte," zašeptá Nick potichu. Muž se jen zasměje. "Stihneš? Všude se to tam hemží fízlama a ty bys to chtěl stihnout? Tvůj čas vypršel…" řekne muž už zase klidným tónem. "Ale pane, dejte mi ještě šanci…" zakňučí Nick. Poprvé v životě je mu jedno, jak vypadá a co si o jeho chování myslí ostatní. Teď jde o něco víc, než jen o ego… "Pozdě…" řekne muž tiše a vytáhne pistol.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nekra Nekra | Web | 8. ledna 2015 v 11:29 | Reagovat

Jo, překvapivý konec :). I když poměrně otevřený, protože si nedokážu odovodit, co je to za chlápka, když ne fízl.

Vzhledem k tomu, že mi první díl přišel poměrně obecný, tak jsem očekával, že to hlavní musí být v tom druhém. A byl - konečně jsem se dozvěděl, k čemu byl ten tunel. Na zadání to pasuje ;).

2 Luci Luci | E-mail | Web | 8. ledna 2015 v 16:28 | Reagovat

[1]: jsem moc ráda, že jsem splnila zadání :) a pokud bys měl zájem, klidně ti pošlu vysvětlovací mail, kde ti vysvětlím, kam se měl dokopat a co to bylo za chlapa :D ale není to nutné, můžeš si to takhle libovolně domyslet :)

3 WritingDaemon WritingDaemon | Web | 28. února 2016 v 12:46 | Reagovat

[2]: Ahoj! ^^
Povídka moc hezká a povedená, pořád se lepšíš, jak tak koukám. Znovu jsem začala s blogem, ale na jiné adrese (viz blog) a s novými nápady. Takže pokud si občas vzpomeneš na Dirka s Jakem 'n' stuff, můžu ti s radostí oznámit, že na novém webu začnou znovu vycházet. ^^
~WritingDaemon~

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama